klidně spi

Zavři oči, věř a klidně spi

Nedávno mi byla položena otázka – co se vám vybaví, když se řekne zavři oči a věř? Nejprve jsem si představila, jak někdo zcela přesvědčený o bezpečné hloubce vody zavírá oči a skáče z útesu. Onu vodu pod srázem vzápětí vystřídala představa čerstvě povlečených voňavých peřin, do kterých skáčeme z o fous menší výšky:) A já si uvědomila, že víra a spánek spolu úzce souvisí.
Kolikrát je to totiž právě víra, která nám chybí, abychom se do peřin zanořili pěkně hluboko a odpluli do říše spánku. Víra, že je vše v pořádku a že můžeme klidně spát.

 

Zavři oči, věř…

Stres je dnes velmi často skloňovaným slovem. Dáváme mu za vinu čím dál více nemocí, včetně těch duševních, a mrmláme, že díky němu je vše horší, než v minulosti. Přitom zapomínáme, že stres je velmi důležitým evolučním mechanismem našeho druhu.
Ve stresu, což vlastně znamená pod nějakým vnějším tlakem, se upozaďují naše fyzické obtíže a tělo je schopné krátkodobě vyššího výkonu. Když nás v pravěku pronásledoval šavlozubý tygr, byl to stres jako blázen, ale tělo dokázalo vyvinout maximální rychlost a uniknout mu. Pokud byl tygr stále nablízku, byl to právě stres a stresové hormony vyplavené do naší krve, které nám nedovolily v noci usnout a držely nás bdělé až do rozbřesku, kdy šelma odešla na kutě.

 

 

Tytéž hormony a tytéž mechanismy pracují v našem těle neměnné po tisíce let. A to i v době, kdy za námi neběhají žádní tygři, ani nájezdníci na koních, ani nepřátelské armády. V době míru a blahobytu, v níž v naší krásné střední Evropě žijeme, se stres projevuje na úplně jiných rovinách. -Pomáhá nám zůstat bdělými v práci, při péči o děti, ve škole před zkouškami, večer za volantem. Stres je vynucená bdělost a připravenost organismu v reakci na nebezpečí. A je úplně jedno, jestli to nebezpečí představuje lítá šelma nebo nezaplacené složenky. A je dobře, že ho máme, protože nám pomáhá čelit nástrahám života. Jenomže…

 

…a klidně spi

Problém nastává v okamžiku, kdy skočíme do peřin. Pravěký člověk by začmuchal a naznal, že v zamčeném domě se silnými zdmi žádné riziko nehrozí. Stresové hormony by se rychle odplavily a milý neandrtálec by blaženě spinkal až do rána.

 

My, moderní lidé, ale známe i jiná nebezpečenství, než ta, která se nám drápy a zuby mohou dobývat do ložnice. A před nezaplacenými účty, nevyřízenými telefonáty či zkouškou z biochemie nás žádné, byť sebebytelnější dveře neochrání.
A tak ležíme, přemítáme a stresové hormony rejdí našimi žilami, udržují nás bdělé, připravené… a den za dnem víc a víc nevyspané.

 

 

Kouzlo dnešní doby není v tom postavit si bytelný hrad, do něhož nepronikne nepřítel, ani vylézt na nejvyšší strom v okolí, kam nebude moci žádný predátor. Kouzlo dnešní doby je v tom uklidit si ve vlastní hlavě dříve, než půjdeme spát a nechat všechny příšery za bezpečnými dveřmi ložnice tak, jako naši předkové. A ačkoli je to někdy strašně těžké, úvaha je vlastně strašně prostinká a logická.

 

Udělám s těmi problémy, co na mě ráno čekají, teď, v pyžamu a s hlavou na polštáři, něco? Pokud ne, pak neexistuje důvod, proč je za sebou do postele pouštět – naopak, je to zcela nelogická pitomost. Jediné, co tedy musíme udělat, je zavřít oči a věřit, že zítra všechno dokážeme, že zítra vstaneme plní sil a odpočatí, abychom se postavili novodobým šavlozubým tygrům.

 

A pokud vám to pořád pro klidné spaní nestačí, zkuste některý z mých dalších článků o spánku:

Lúmenn

Jsem devětadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

3 thoughts on “Zavři oči, věř a klidně spi

  1. Mnohokrát jsem se snažila pustit si nějakou relaxační hudbu (jako třeba včera večer), ale nikdy se neuvolním tak, jak bych si přála. Stále jsem v napětí a to mám soukromí a celý pokoj na internátě pro sebe.

  2. Nad tímhle jsem už taky několikrát přemýšlela. Nemá cenu se stresovat, kvůli něčemu, co nás čeká druhý den. Stejně to neoddálíme, když to budeme v hlavě omílat stokrát dokola a nic se tím nevyřeší. Proto se snažím nad ničím nepřemýšlet.

  3. To je super. Zrovna jsem musel urychleně něco vyřídit. No, něco, hodně věcí v rychlém sledu a teď to ze mě spadlo. Zcela mimořádně postavím na stůl ten typ budíku. Jaký asi, ten , co je zde na obrázku, jen ne barevný a koukám na ručičky.

    Jedna je na jednu událost, co budu zítra dělat a ty dvě ukazují jinou událost, tu však o půl hoďky jinak. Hmm, skoro stejný. A otevřu tuhle stránku, a vedle monitoru ten budík. A teď ten stejnej a podobně ručičky. Tedy, to byl pocit. Aspoň, že tu kočičku jsem potkal včera a ne dnes. Takže nějakej rozdíl ( smích).
    Ano, nemůžete být ve stresu celej den. Fakt to nejde. Ten chce to a ten zas tamto, jedno po druhém to všechno půjde. A všichni dohromady uděláme moc.

    Počítače a stroje se taky vypínají, i když třeba do režimu spánku. Medvídci už také spinkají.
    Good night , sleep tight: https://www.youtube.com/watch?v=B5FjnEHDo4U

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *