ostara

Pohanské rituály IV. – Ostara

Ostara, neboli Eostré je stará pohanská bohyně plodnosti a ženské síly. Je spojována s příchodem jara, naši slovanští předkové jí říkali Vesna. Její totemové zvíře je králík, symbol nejen jara, ale také plodnosti – vždyť na jaře se rodí mladí zajíčci, březňáčci.
Tento svátek je hojně rozšířený ve všech kulturách a většinu zvyků později převzalo křesťanství a spojilo je ze znovuzrozením Krista, přičemž o znovuzrození tu šlo už dávno před nimi – o znovuzrození Matky Přírody, která se probouzí po dlouhém zimním spánku, aby zase ožila v plné síle a nádheře.
Mrskání pruty, tak rozšířené u nás, mělo přelít sílu z přírody do lidí a vejce už dávno symbolizovalo nový život.

 

Ostara (20. nebo 21.března)

Kdy: jarní rovnodennost
Další názvy: Eostre, Den Paní
Symboly: vejce, rovnoramenný kříž, motýl, králíci, beránci, mláďátka obecně, proutí
Barvy: pastelové
Byliny: prvosenky, tymián, fialky, kočičky, ale především žluté narcisy, veselé tulipány a petrklíče a hyacinty v květináčcích, větvičky zlatého deště
Kameny: akvamarín, turmalín, fluorit
Co se slaví: Tento svátek byl v různých keltských tradicích slaven různě. Některé kmeny uctívali v tento den Boha Válečníka, který bojoval s temnotou v čase, kdy den i noc jsou stejně dlouhé, světlo však pomalu, ale jistě získává navrch. Jiné tradice uctívali Matku Zemi a pomáhali jí s probouzením. Poslední známá podoba tohoto sabatu byl počátek dvoření Boha Bohyni, které bude završeno o Beltainu pohlavním aktem.
Jak se slaví: Obvyklý tanec, jídlo a zapálené hranice jsou doplněné o pár rituálů, ty se však kmen od kmene lišily. Byl to tanec Boha Válečníka (samostatně) či tanec Boha a Bohyně (páry). Někdy také děti pomocí poklepávání hůlkou budily ze spánku Matku Zemi a přivolávaly její životodárnou sílu.
Dodnes přetrvalo: vejce jako symbol znovuzrození, regionální tradice s probouzením studánek, velikonoční zvyky, zejména škádlení dívek a chlapců

 

 

Rituály svátku

(zde uvedené rituály slouží pouze jako inspirace a není nutné je dodržovat slovo od slova, můžete si je libovolně upravit podle svého)
 

Rituál Ostara I.

 
Potřeby: vyfouklé vajíčko, barvy, bylinky vhodná na Ostaru, zelená nebo žlutá svíčka, jarní kvítek, zelená nebo žlutá stuha či provázek

 

Namalujeme si vyfouklé vajíčko a necháme uschnout (provedeme před rituálem, klidně den předem). Použijeme pohanské motivy jara, zajíčky, runové nápisy či symboly jako jsou pentagram nebo keltský uzel. Do vajíčka opatrně dáme trochu drcených bylin a dozdobíme kvítkem, který jsme sami utrhli (musí z vajíčka čouhat ven). Stoupneme si k otevřenému oknu, nebo vyjdeme ven, zapálíme svíčku a proneseme zaklínadlo:

 

Já (jméno) stojím tu spolu s (jména ostatních členů) a klaním se tomuto dni
Kdy den s nocí stejnou vládu má
A den Ostarou zvou
Kdy božstvo přírodě i nám dá
Světlo a lásku svou
Pozvedám svůj zrak
K nebi vzpínám ruku svou
Stojím tu dnes přesně tak
Jak mí předci přede mnou
Život oslavuji a ctím
Mně známý i ten nepoznán
Díky mně i vám jak vím
Dnes bude požehnán.

 

Po skončení rituálu dáme květinu do vázy, a vajíčko připevníme k provázku. Pověsíme si ho poblíž místa, kde se nacházíme nejčastěji, aby nám připomínalo nový život, který s jarem přichází.

 

 

 

Rituál Ostara II.

Ostara(Eostré) je bohyně jara, plodnosti, pomáhá otevřít se novým myšlenkám a novým možnostem. Je oslavována během jarní rovnodennosti, ale můžete se na ni obrátit kdykoliv, když potřebujete pomoci s něčím novým.

 

Pro tento rituál si nejlépe vyberte jarní slunečný den, ideální je svítání nebo časné ráno. Jděte k nějaké tekoucí vodě – potůčku, potoku nebo řece. Nejdříve poproste Matku Zemi, aby vám dovolila utrhnout na rituál 13 stébel zelené trávy. (Třináctka je ženské číslo, v tarotech také symbolizuje znovuzrození, transformaci, opuštění starého a zrození nového, příslib obnovy a regenerace, vzkříšení. Také konec jednoho životního cyklu a začátek nového.) Trhejte jedno po druhém 13 stébel trávy a zároveň poproste a požádejte bohyni Ostaru, aby vám pomohla s novými začátky, změnami, novými projekty…

 

Po natrhání všech 13 stébel jim poděkujte za jejich oběť a sevřete je v obou dlaních. Představujte si co nejlepší průběh splnění vašeho přání. Promítejte si v duchu své představy a soustřeďte svoji energii do těchto stébel trávy. Teď se z nich stávají dopisy, které ponesou vesmíru vstříc vaše přání. Přiložte si spojené dlaně se stébly na čakru třetího oka a promítněte znovu do stébel své nejlepší představy a očekávání. Pak přiložte spojené dlaně se stébly ještě na srdeční čakru a z celého srdce si přejte ať se vám to vyplní. Promítněte do stébel trávy své naděje a touhy. Pak ještě jednou požádejte bohyni Ostaru (Eostré) o pomoc a splnění vašeho snu. Pak vyhoďte stébla trávy s velkou energií do vzduchu směrem vzhůru a nechte je dopadnout do tekoucí vody. Zároveň vyšlete do vesmíru myšlenku, ať tekoucí voda pročistí a odplaví staré a přinese nové. A teď nechte věci plynout…

 

Na závěr rituálu nezapomeňte poděkovat také vodě, Matce Zemi a bohyni Ostaře za pomoc.

 

Můžete si v tekoucí vodě symbolicky očistit a omýt tělo nebo jen ruce a nebo se dotknout Matky Země a vnímat její sílu. Mějte na paměti, že bychom si neměli přát nic na úkor někoho jiného. To už by nebyl pozitivní rituál a pak by se nám to vrátilo. Ctěte vesmírné zákony, přírodu a životní prostor a přání jiných.

 

 

Mohlo by vás zajímat: další pohanské rituály a obyčeje.

Lúmenn

Jsem devětadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

1 thought on “Pohanské rituály IV. – Ostara

  1. Jasan, termín velikonoc se mění, není dán nějakým výročím dobroty „Ježíška“, i když i to pomáhá lidem si uvědomit, že s odchodem dočasného přichází světlo naděje. Také to,že lidé obětaví jsou zdrojem světla a nadějí pro budoucnost a ukončení válek. Také je v tom to, že velká oběť se již nemusí opakovat, pro poučení má stačit.
    Velikonoce asi vždycky byly nejvíc probouzením života přírody, pochováním suchého listí a znovupučení poupat a klíčků.
    Masáže proutím rozhýbe krevní oběh a oživí krásu a plodnost žen. Někteří chlapi si dají studený kýbl, studenou sprchu, aby se jim osvěžily svaly a mozek a všichni jsou připraveni na jarní procházky přírodou, kde se již dřív nebo později spálí poslední zbytky „nikoliv čarodějnic“, ale staré listí, větve a uschlá tráva, která zůstala po zimě a dělala zemi zimní štít.
    Kolem pobíhají radostně zajíčci a srnky, rostou „kočičky“ na větvích. A kolik se nasbírá vajíček, tolik se slaví radosti, s nadějí, že se hodně urodí, už od začátku jara.
    A v parcích s kočárků a sporťáků koukají mimča ke své “ bohyni“ a „bohu“, k mamince a tatínkovi a radují se, když se rodiče drží za ručičky, jako když spolu začínali chodit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *