modlitba pro nás

Modlitba pro nás

Vesmíre, Přírodo, Bože, či jak jinak nazvat tebe, ty všemocná všeobjímající entito, ze které jsme všichni vzešli. Nesmrtelný lidský duchu, lásko, rozume. Ty vyšší sílo, morální principe, co nás všechny přesahuješ a někde v hloubi srdce nám našeptáváš, co je správné a co je špatné. Asi vidíš, jak hluboko jsme se vlastní vinou dostali – a vidíme to i my.
A proto tahle modlitba není pro Českou republiku, které vládne manipulativní zloděj, který se neštítí ničeho; není ani pro Kalifornii, kde už týdny hoří kvůli nepřirozenému suchu tisíce hektarů krajiny; není pro Sýrii a další válkou zmítané oblasti, kde umírají lidi každý den – je to modlitba pro nás všechny…

 

Modlím se…

Modlím se, aby nad hloupostí a tmářstvím zvítězilo světlo rozumu. Abychom se nenechali vláčet snadnými odpověďmi a nerozlišovali svět s miliony stupni šedi jen na černý a bílý. Abychom racionálně a logicky mysleli před tím, než podlehneme vidině snadného řešení, na jehož konci se může planeta topit v krvi nebo hořet jako pochodeň.

 

Modlím se, aby nad nenávistí a zlobou zvítězila láska. Abychom dokázali milovat sami sebe, jakožto bytosti, s nimiž tu musíme žít celý život. Abychom dokázali milovat své děti, které vychováváme a svoje rodiče, kteří nám dali život. Abychom dokázali milovat své přátele, rodinu i známé a uměli jim s láskou a vřelostí podat pomocnou ruku. A abychom v neposlední řadě dokázali milovat i úplně cizí lidi. Abychom rozdávali úsměvy a pozdravy, používali slova jako je „prosím“ či „děkuji“ zcela automaticky a abychom pomáhali všem, kdo pomoc potřebují a aby oni potřební opláceli vděčností.

 

Modlím se, aby nad smutkem a bolestí zvítězila radost. Protože ačkoli někdy není do smíchu, když vidíme, kolik špatného člověk dokáže, ronění slz ještě nic dobrého nepřineslo. A umírání patří k přírodě stejně, jako zrození. Proto je lepší radovat se z každého východu slunce, z každé květiny, co roste při cestě. Radovat se z čistých očí malých dětí i z krásy, již vybudovaly lidské ruce.

 

modlitba pro nás

 

Modlím se…

Modlím se, aby nad strachem zvítězila odvaha. Odvaha opustit svou komfortní zónu, svou pohodlnou lhostejnost, odvaha k činům, které dělají svět lepším. I kdyby to znamenalo se jen jednou do roka zvednout a jít k volbám. Vhodit minci žebrákovi do kasičky, navštívit staré opuštěné lidi v sanatoriu, usmát se na řidiče v ranním autobuse… Každý čin zrozený z lásky je důležitý, každá maličkost byť sebenepatrnější je nedílnou součástí mozaiky, z níž se skládá tento svět.

 

My skládáme tento svět. Já, ty, ti lidé, které vídáš ve zprávách i ti, které potkáváš na ulicích. Někteří jsou slyšet více, někteří méně. Ale všichni jsou důležití a na bedrech všech sedmi miliard lidí na této planetě leží její další osud.

 

Modlím se, aby každý z nás našel svoje místo. Aby každý z nás nalezl plamen odvahy ve svém srdci, odvahy být sám sebou, odvahy milovat, odvahy rozdávat radost i v dešti a objímat prokřehlýma rukama. Aby každý z nás již dnes, již v tuto chvíli šel a udělal něco dobrého, něco poháněného láskou, protože ta jediná dokáže porazit nenávist.

 

Vesmíre, Přírodo, Bože, lidský duchu, lásko, svědomí – modlím se, aby můj druh, aby lidé dokázali využít svoje dary, jež jim byly dány do vínku, a využili je ve prospěch všech ostatních bytostí na této planetě. Děkuji.

 

Tato modlitba byla původně napsána v listopadu 2015 pro můj osobní web. Na aktuálnosti však dodnes neztratila.

Lúmenn

Jsem devětadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

2 thoughts on “Modlitba pro nás

  1. Bože , jak mě se stýskalo, kdy tu vyjde něco hezkého, když tomu internetu chyběla naděje. Tady svítí světlo, jako slunce. Někde jinde kopou do lidí a říkají , máme vás rádi. Kopou do lidí tak dlouho, dokud předvídatelně očekávají, že jim vynadáte.

    A když to neuděláte, stejně si vymýšlí, že je nenávidíte. I když říkáte a vykazujete skutky, že je máte rádi, kde se bere v nich tolik podlosti, že vám stále podrážejí nohy. A to jsou ti, kteří říkají, že nemá cenu milovat, nemá cenu se s lidmi přátelsky bavit, protože stejně jsou “ všichni “ zlí.

    Skutky jiné, činy jiné. Mluví o něčem jiném, v pozměněném kontextu, pokaždé, když na ně promluvíte, nebo jim odpovíte. Lžou o těch, kdo činí dobré skutky, protože sami chtějí velké peníze za nic. Mají neurčité dotazy, neurčitá vyjádření. Sugestivní dotazy, sugestivní vyjádření.

    Když vás jen tak pro jejich potěšení slovně napadají, mluví tak, jako by vůbec nevěděli kontext, vůbec nic nečetli a s nikým nemluvili. Nevadí jim, že rýpou zcela do vytrženého slova, které se jim zrodilo v hlavě, předkládají, že jde o jinou situaci, než jde a za ni vás kritizují. Za tu jimi smyšlenou, přičemž skutky, o té skutečné situaci mají přímo před sebou.

    Že jim není hanba, když znají pravdu, znají i svá slova, která zatloukají. Znají své skutky a vědí, že my o jejich skutcích víme. Vyjadřují se, jako by nic takového neučinili a neřekli. Jako by se nestalo, co se kolem stalo a je to přímo před jejich bulvami v tu chvíli. Ztrácejí paměť a pak ji znovu nacházejí. Ztrácejí zrak, aby znovu říkali, že jsou bystrozrací a hned na to, že nic nevidí. Říkají, že se dívali a ohledávali a nic nenalezli. Přitom nic nehledali.

    Máme věřit iluzím, manipulacím, kterým oni sami nevěří, když sami iluze a manipulace dělají. Na ledacos mají své finty.
    Podvedli nás a tím podvedli sebe. Píchli nás do zad, otočili jsme se a oni spatřili svoji tvář. Když jsme padali, oni padali s námi. Nelze po lidech šlapat a nezašlápnout přitom sami sebe. Nejde zapálit dům, nebo les, ve kterém jsou, aby v něm také nemohli uhořet.
    Lidstvo a příroda je spojitou nádobou. Kde se něco ničí, tam se ničí všem a na všech se to různými způsoby projeví. Jako pochodeň od pochodně se zapaluje dobrá myšlenka, tak podobně, když stojíme v obrovském kruhu a někdo do někoho strčí, celé se to sesype, až to zezadu spadne zpátky také na toho, kdo do toho živého, skutečného člověka, vedle sebe, strčil.

    Svět má spolupracovat. Valíme před sebou těžký vagon. Máme všichni společné cíle, ne, že ne. Po Babylonu je potřeba začít si rozumět. Chtít rozumět. Ne, že ten , kdo zkusí rozumět , anebo vysvětlit, že dostane přes prsty, aby zlo mělo zase první slovo na předních místech.
    Zlo , které stále skáče do řeči, a ti , kdo nejsou skvělí šermíři padají pod lokty těch šílených.
    Dobro nezastaví. Hlas dobrých bude slyšet na nejvyšších místech. A obloha se otřese.

    Zavládne nová pohoda. Modlitba spravedlivých a srdcem i duší silných musí být vyslyšena.

  2. Večerníček: https://www.youtube.com/watch?v=K3j5QMYofdo
    Kdyby osoba, která nenávidí, protože si myslí, že všichni nenávidí všechny, mohla cítit lásku, nevím, co bych za to dal. Možná všechno. Bylo by krásné, kdyby cítila, to něco, co cítí člověk, který doopravdy miluje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *