Minimeditace: Zpřítomnění

Jednou jsem četla krátký příběh o nějakém buddhistickém mnichovi, jehož pointa byla, že onen mnich meditoval uprostřed přeplněného kupé v jedoucím vlaku a lidé kolem něj nechápali, jak je to možné, že tam přeci nemůže mít klid. A on odvětil, že meditovat v klidu je strašně snadné a dokáže to každý, zato obklopen lidmi a vzruchy, to je ta pravá meditace a cesta z rozbouřeného oceánu reality do klidného jezera svého nitra.
Já nedávno začala používat meditační techniku, která je vlastně až směšně jednoduchá a přesto velmi uvolňující a zajímavá. Nazvala jsem si ji zpřítomnění, protože jde skutečně jen a pouze o uvědomění si přítomného okamžiku, o jasné a zřetelné tady a teď.

Zpřítomnění nebo také uvědomění si přítomného okamžiku je technika, kterou můžete praktikovat kdykoli během dne a naprosto kdekoli. V práci, v tramvaji, při chůzi městem, při procházce v parku, doma na gauči… Nemusíte si dokonce ani lehat nebo zavírat oči, v tom je právě její síla a kouzlo – můžete meditovat na lavičce v parku nebo na přednášce ve škole a a nikdo to ani nebude vědět:)
Jak na to?
Je to ještě jednodušš, než to zní. Prostě v okamžiku, kdy cítíte, že se vzdalujetesvému vnitřnímu středu, kdy jste vykolejení, unavení, doléhá na vás z vnějšku příliš mnoho a nebo naopak ve chvíli, kdy máte krátkou chvilku pro sebe, na pěkném místě, zaměřte svou pozornost na přítomnost. Ze začátku to nepůjde samo, náš mozek je zvyklý pořád omílat minulost a přemítat nad budoucností, ale nenechejte se navyklým programem zviklat.
Přítomnost nejlépe zažijete díky svému tělu, je to dobrý ukotvovací bod. Zaměřte svoji pozornost na vaše ruce – čeho se dotýkají? Je ten povrch drsný, hladký, studený, teplý? Zaměřte se na svoje nohy – jak se cítí v botách, na čem právě stojí? Vnímejte svoje srdce – bije rychle nebo pomalu? A váš dech – vnímejte ho, jak prochází nosem a hrdlem až do plic, jak ty se roztáhnou a pak zase smrsknou, když vzduch stejnou cestou pošlete ven. Co vlastně cítí váš nos, jaké vůně? Jsou příjemné nebo nepříjemné? A zvuky, jaké se ozývají, poslouchejte je – děti si hrají, auta hučí, vedle v kanceláři někdo tiskne…
Můžete takto setrvat se zavřenýma očima a stát se na chvíli jen vnitřním pozorovatelem dějů kolem sebe a v sobě. Nebo nechat oči otevřené a zrak připojit k prociťování přítomnosti – nic nesuďte, nevyhodnocujte, jen pozorujte. Městský ruch nebo ptáka, poskakujícího po větvi. S otevřenýma očima je to o fous těžší, se zklidnit, protože zrak se snaží upoutat naši pozornost a rozjet myšlenkový vlak naplno – proto doporučuji začínat s očima zavřenýma, máte-li tu možnost.
Ano, to je všechno. Co je na tom, ptáte se možná. Vlastně všechno:) Jsme zvyklí pořád nad něčím přemýšlet, někam se hnát a nebo rozebírat do mrtě to, co už nijak nezměníme. Kolotoč myšlenek víří v hlavě ve zběsilém tempu a na život tady a teď moc prostoru nezbývá, pořád je v naší hlavě co musím udělat, co jsem udělal, ale málokdy co právě teď dělám. A o tom je tato meditační technika – o navrácení se do proudu života, uvědomění si sebe sama, svého těla, svého já a toho, co se právě teď děje. Jako byste na chvilku zapluli do bezpečného přístavu – jen na minutku, jen na pár nádechů – než budete pokračovat ve zběsilé plavbě po řece času.
Je fajn si zpřítomnění imlementovat do běžných činností – protože ho můžete zažívat v podstatě kdykoli. Je to velmi zklidňující technika, ukotvující v realitě a zároveň pracující s naší nejniternější podstatou. Pomáhá při rozrušení, ale taky zintenzivňuje příjemné zážitky. Prostě být tady a teď, to je to oč tu běží:)
Vyzkoušejte i další techniky z rubriky Každodenní duchovno.

Lúmenn

Jsem osmadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

3 thoughts on “Minimeditace: Zpřítomnění

  1. Já zjistila, že mi jde kupodivu "meditace" mnohem lépe třeba v tramvaji než doma v klidu :-)Dodnes mám mnohem radši meditaci ukotvenou v pohybu – skrze pohyb (v okolí, nebo mého těla – cvičím čchi kung) – než tu v sedě, ačkoliv ani ta mi nedělá problémy. Ve skupině. Protože i tam je nějaký pohyb :-)) Něco, co sledovat. Bez myšlenek, teď a tady, ale ukotvena do vnějšího prostředí v pohybu :-) A pro užívání si přítomného okamžiku člověk opravdu nemusí mít klid. Stačí, když ho nikdo nevyrušuje víc než oním "A mami, můžu si dát sušenku??" :-) Meditovat v klidu může být paradoxně pro dynamičtější typ lidí náročnější než v plných prostorech :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *