kouzlo devíti uzlů

Kouzlo devíti uzlů pro splnění přání

Kouzlo devíti uzlů je snadné, ale přitom velmi účinné. Mám ho vyzkoušené v praxi a opravdu funguje.

Používá se zejména ke splnění přání, na podporu vašeho záměru. Je v něm ukrytá silná symbolika, proto je u něj důležité dodržet přesný postup – narozdíl od jiných kouzel a rituálů, jejichž podobu si obvykle můžeme upravit tak, jak to cítíme.

 

Kdy kouzlo provádět

Existují dvě možnosti. Zkoušela jsem jednu i druhou a pokaždé kouzlo zafungovalo, takže je to na vás. První varianta je provádět kouzlo o úplňku a následující dny rozvazovat uzlíky. Druhá možnost je udělat kouzlo devět dní před úplňkem za přibývajícího měsíce, abyste poslední uzlík rozvazovali právě v den úplňku.

 

Potřeby

  • červená šňůra (ideálně o délce, která je dělitelná násobky čísla 3 a 9, nejvhodnější je délka 90 cm)
  • bílá (univerzální barva) nebo oranžová (barva uskutečnění) svíčka

 

Postup

Jako vždy, nezapomeňte dodržet Obecná pravidla pro magickou práci, tedy mít bezpečné prostředí, dostatek času, být uvolnění a v klidu atd.

Označte si jeden konec šňůry – barvou, fixem, opálením nad plamenem, jak uznáte za vhodné. Je prostě třeba abyste jeden konec rozeznali od druhého. Zapalte svíčku a chvíli meditujte u plamene. Až si zcela vyčistíte mysl, pusťte se do práce.

svíčka

 

Nejprve si v hlavě vybavte vaše přání. Můžete i zavřít oči. Představujte si, jak se plní. Vizualizujte si naprosto detailně, jak se vám děje to, o čem sníte – právě teď.

Prociťte ten pocit, že se vaše přání stalo skutečností. Nechejte se prostoupit radostí a štěstím, které to ve vás vyvolalo.

Pak pomalu otevřete oči a začněte vázat uzly na šňůrce. Důležité je pořadí vázání uzlů, které byste neměli splést – právě proto jsme si na začátku označili jeden konec šňůry.

První uzel zavážeme na jednom konci provázku, druhý na opačném konci. Třetí uzel přesně uprostřed mezi nimi. Čtvrtý a pátý uzel opět doprostřed mezi už hotové uzly. Máme teď tedy na provázku pět uzlů, stejně daleko od sebe. Šestý uděláme mezi prvními dvěma uzlíky, sedmý mezi dvěma posledními. Osmý zavážeme vlevo vedle středového uzlu a poslední devátý bude vpravo vedle středového.Samozřejmě se nic nestane, když uzly nebudou na milimetr přesně od sebe, jen dodržte pořadí a umístění uzlíků. Pro větší přehlednost jsem vytvořila jednoduchý nákres.

kouzlo devíti uzlůVnímejte energii, kterou vkládáte do každého zavázaného uzlu. Nezapomeňte stále intenzivně myslet na své přání a u jednotlivých uzlů pronášejte následující:

Prvním uzlem kouzlo začíná.
Druhý uzel kouzlo uskutečňuje.
Třetí uzel vše potvrdí.
Čtvrtým uzlem sílu shromáždím.
Pátým uzlem kouzlo ožije.
Šestým uzlem kouzlo upevním.
Sedmým uzlem události okořením.
Osmý uzel bude osud.
Devátý uzel mi dá , co je moje.

Na konci ještě můžete dodat: „Tak jest, tak jest, tak jest.“ Poděkujte bohům, andělům a všem, které jste do magického kruhu pozvali. Svíčku můžete buď sfouknout nebo nechat vyhořet na vašem oltáři.

kouzlo devíti uzlů

 

Zakončení kouzla

Jakmile dovážete, ukryjte šňůřu s uzly pod polštář nebo blízko vašeho lůžka. Můžete ji také nechat na vašem magickém oltáři. Dejte pozor, aby se jí nedotýkal nikdo jiný, než vy. A teď to nejdůležitější.

Každý den před spaním rozvažte uzly v pořadí, v jakém jste je vázali – to je velmi důležité.

Nikdy ne v opačném pořadí – tím se kouzlo úplně zruší. Při rozvazování uzlu vždy myslete na to, jak uvolněná energie odchází plnit vaše přání. Můžete ho u toho zopakovat nebo znovu pronést formulky k jednotlivým uzlům. Po rozvázání devátého uzlu se energie kouzla definitivně vyšle do světa.

Až se vaše přání splní, šňůrku spalte. I kdyby ne, spalte ji nejpozději následující úplněk po uskutečnění kouzla.

Dvě poznámky na závěr. Dávejte si pozor na to, co si přejete. Formulujte své přání dobře – abyste se nedivili, co a hlavně jakým způsobem se vám vlastně nakonec splní. A za druhé – nikdy svým magickým konáním nesmíte porušovat svobodnou vůli druhého člověka. Nikdy si nepřejte něčí lásku, nepokoušejte se tímto kouzlem měnit životy druhých lidí a v žádném případě nikomu nepřejte nic zlého. Všechno by se to pak nakonec obrátilo proti vám – a to i kdybyste to mysleli dobře. Svobodná vůle člověka je posvátná a nikdo nemá právo do ní zasahovat.

S láskou Lúmenn

lúmenn čarodějka

Lúmenn

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

13 thoughts on “Kouzlo devíti uzlů pro splnění přání

  1. Díky za článek! O tomhle jsem četla jako malá, říkala jsem si u toho, že to můžou dělat jen ,,velké čarodějky.'' :D

  2. Já jsem o tomto "kouzlu" nikdy neslyšela, ale ráda se zase dozvím něco nového – každý blog obsahuje něco, co nevíme :-).

  3. Klasické čarodějnické – přesně toto mě kdysi na praxi magie tak lákal – to dobrodružství, ta příjemná chuť něčeho "nadpřirozeného"…

  4. Aby se nám přání vyplnila (a k pravdě vedou jen čistá přání) je potřebné mít nádobu prázdnou. Nejdříve ji musíme vyprázdnit od toho, co nám brání mít čistá přání. Jinak to bude stále o vzestupech a pádech, pádech a vzestupech. Je to stále dokola ohraná písnička, zbavit nádobu smrtelných hříchů proti duchu (chtíč, hněv, nenasytnost, připoutanost, závist a pýcha). Tuto energii můžeme vhodně odevzdat příslušným elementům, které ji dovedou správně zrecyklovat. Kde je přání, musí být i konání. Z těchto vzniká poznání – cesta. Jednou z variant je odevzdávat pomocí provázků a elementů – http://www.aumaparna.com/string-knotting-burning-sahaja-yoga-clearing-technique/ , další varianta např. pomocí vody a soli („moře“). Předpokladem k čištění je ale vědět, kde je problém, a co čistit. A to ukáží čakry, kde je „špína nejvíce zažraná“, tam, kde začíná, u příčiny. Psychika a tělo je už jen následek. Nacházet příčinu a zdroj je cesta…

  5. Mě připadají ty uzly v podstatě, jako to umocnění uvědomění si jednotlivých myšlenek toho procesu přání. Vzdáleně připomíná džapovací řetězec kuliček, ze kterých pak jaksi vznikl i růženec a další. Někdy holky na louce si zaplétaly copánky a při tom vyslovovaly svá přání. Nebo si ta přáníčka veršovaly a zpívaly. Je takových podobností , dá se říci, v něčem.

    Já tedy žádné hmatatelné pomůcky nepoužívám, ale pustím si nějakou hudbu, která navozuje snění, něhu, odpočinek, odpoutání do svobodného světa mysli. Ať se to týká věcí, nebo jsou v tom lidé, beru to stejně. Protože cokoliv dělám, je vlastně jako ve skutečném světě a vždy se to týká nejen mě, ale i lidí, cokoliv dělám a cokoliv si přeju. Vše na sebe nějak spolupůsobí a vše je provázané v podstatě, jakoby se vším, jak se to vezme.

    A tak si vždy nejdřív pokládám ve zkliněné meditační až zasněné mysli, co je správné pro mě a pro ostatní a vůbec pro celé životní prostředí. Mám-li na mysli nějaké lidi , zeptám se jich.
    Když nemám na mysli nějaké lidi, představím si nadhled, či náhled situace a položím si otázku z ohledem na vše. Pak vyčkám odezvu. Vjemy přijdou , tak jak jsem už zvyklý. A tam právě je ta svoboda toho okolí, když jsem v módu přijímač a sladím se s okolím a těmi lidmi, na které myslím. Jako bych byl na tom místě, jako bych byl s těmi lidmi.

    A všechny vjemy si představuji tak, jako by se to právě dělo a po těch startovních podnícených vjemech, další už přicházejí samy, v módu vysílání a přijímání myšlení, které má kotvu ve vás, ale jinak je mimo čas a prostor. Tak jako každý živý sen , či bdělý sen , nebo meditativní zamyšlení, jak si to kdo nazve, je jeho věc, hlavně, když to dokáže zažít.
    A když se vám podaří tak sladit s okolím a v nadhledu z letecké perspektivy, tak se, přeneseně řečeno, neplácáte ve vlnách nějakého zasnění, ale voda vás nadnáší, vy jen kormidlujete, netopíte se a nebojujete s vlnami. Vy surfujete na vlnách k cíli, který je možný.

    A jste spolutvůrci správného cíle s dostupným vesmírem, který je tvořen vším živým, co se na tvůrčích krocích podílí a k vám připojuje.

    Již za dosavadní život jste vstřebali spoustu vědomých i podvědomých informací , ze kterých můžete nyní čerpat a všechny je propojit v celek obrazu možností.
    Těžké je volit slova, o něčem, co se nedá rozbalit pod stromečkem, ale přesto je to v nás, ale zároveň všude a možná ve věčném nic a všude. Přičemž, každý má nějakou zkušenost a ty zkušenosti mají řadu shod. A s těmi prožitky mnoha lidí se dá o něčem hovořit.

    A když zjistíte, že vaše přání je v souladu s vámi , s láskou a dalšími, se světem a prožijete ho ve všech stupních spějících k realizaci, pak budete možná žasnout. Budou se dít věci, které jste již ve svých zasněných vizích zahlédli. A bude to v pořádku. Na svých cestách uvidíte viditelné znaky , skoro jako turistické značky , by se dalo říci, které vám ukazují, že se to realizuje.

    Znám to i z té druhé strany pomyslného “ telefonního drátu“. Někdo si velmi vroucně přál mě vidět. Jako bych to ucítil. Dal jsem tomu souhlas. Doslova jsem v duchu vyslovil slova toho, že to taky tak cítím. Pak jsem chvílemi ve stavu odpočinku , při zasnění několikrát ještě zahlédl úsměv té osoby ( jako když se kdokoliv z vás na chvíli zasní a má třeba pár vteřin sen, ale hned se vzbudí a ví, že úplně nespal ). Ale nevěděl jsem, jak by se to mohlo realizovat. Pak řada náhod, které nevypadaly tak úplně náhodně, možná ovlivněné podvědomím, spustily realizaci, že jsme se pak viděli. A bylo to vážně fajn.

    Nebo třeba někdo potřebuje pomoci a pak hlásí, jdeš přesně včas, zrovna už minutu potřebuju , abys tady byl.
    Nemusí to být jen o tom, kde máte být, nebo kdo má kde být, či kde co by mělo být.
    Vždycky musíte udělat nějaké kroky a pomoci těm (ne) nahodilým náhodám.
    A pak to ponechat volnoběhu a nepanikařit. Ostatní , kdo se podílí na těch cílech potřebují také prostor a trochu času, aby se ta přání vyplňovala. A nikdy ta přání nejsou jen vaše. V prostoru lásky jde vždy o jakýsi větší nebo menší podíl „okolí“ a menší nebo větší „benefit“ nejen váš. Aby výsledné slovo nebylo třeba špatná operace, ale raději dobře znějící opera.

  6. Chtěla bych se zeptat, když se nám stane, že se přání nebo záměr splní dřív než rozvážeme všechny uzlíky a kouzlo dokončíme, co máme dělat? Spálit šňůrku i s nerozvázanými uzlíky? Dokončit kouzlo a spálit hned po tom?

  7. To je zajímavá otázka. To je určitě na Lumennku, ale já si myslím,že když se něco splní, tak je potřeba to udržovat, aby to dál trvalo. Asi jde o to, co se mělo splnit. Protože kdyby si někdo přál třeba něco, co se spotřebuje a je to pryč, pak už by to bylo pasé udržovat další plnění. Nějak ukotvovat tu skutečnost.
    Já si třeba žádný provázek nedělal, ale jen jsem na přání myslel. A dokonce jsem přestal věřit, že se splní a pak jsem byl překvapený, asi jako ve filmu tajemství, když se najednou objevil slon v místnosti, když si ho někdo přál. Až tak to samozřejmě fungovat nebude. Ale to překvápko je někdy velké, když člověk vypustí z hlavy, že si to přál.
    Objevil jsme při uklízení, co všechno na mě působilo celé roky podvědomě. Různé sny z dětství a pochopil jsem, s jakou přesností se spousta věcí splnila.
    Takže opravdu, co si člověk dostane do podvědomí, nebo zmechanizuje, pak člověka všechno nasměruje a zavede k cíli. A shodou humorných náhod k jednomu z velkých cílů po jeho splnění jsme na několika místech potkal devítku až nakonec tak velkou , že to bylo svítící číslo na zdi, asi byly uvnitř diody nebo zářivky, o žádném snu nemluvím.
    Vážně jde hlavně o ten základní princip. Vědět, zda je přání dobré, pak přesvědčit své vědomí o podvědomí o jeho splnitelnosti, samozřejmě s rozumem. A pak zavést do života všemi smysly a zmechanizovat. Vyladit se na správnou notu, akord. Na správnou vizi a prožít nadčasově, co již se stalo. Vyprázdnit mysl a dát okolí prostor, aby se věci daly do pohybu. Být aktivní ve správný čas a vycítit správné kroky. V jednotě , mysl , srdce a zdroj stvoření. Jaká kdo použije slovíčka je na řeči, jakou mluví. Pokud chce rozumět, cestu najde.
    Chci, aby všechno, co dělám byl dárek z lásky. To je moje přání číslo jedna. Pak se plní i ta další snadno, až jsem se divil.

  8. Vea: dokončila bych rozazování uzlíků a pak teprve s díky šňůrku spálila

  9. Díky za obě odpovědi :) Po další chvilce uvažování mě napadlo, že asi nejlepší možnost by mohla být zbytek uzlíků rozvázat během jednoho večera, místo každý den jeden, protože už není potřeba čekat na splnění přání a tvořit ho (přijde mi to hodně blbě popsaná myšlenka, ale nic lepšího mě asi nenapadá), ale možná nad tím až moc přemýšlím a měla bych to řešit teprve až/jestli se mi přání splní :D

  10. Vea: klidně dej na svoji intuici, ta obvykle radí správně :)

  11. na intuici bych nedával. pokud intuice není svázána k vibračnímu rozlišování, pak to bude vždy špatně, protože období mysli končí, a evoluce přešla k vibračnímu rozlišování. informace z nevědomí, než se dostane(ji zachytíme) ke smyslovému orgánu (a mysl je jenom nástroj intelektu a intelekt je nástrojem ducha), má prodlevu 300 mili sec. zjednodušeně řečeno, musíš si vypěstovat vibrační vnímání. a to se může probudit dříve, nežli řekneš čvec. prostě je to další etapa lidského vývoje který je i také vázán k vývoji nervového systému, tedy i k orgánům. a ústředním orgánem člověka je mozek. je to součást evolučního vývoje a je jen na nás, zda máme přání se rozvíjet, nebo ne. ta svoboda je tu stále…

  12. „mirku“:
    podle toho, co si ty pod pojmem intuice představuješ. Pochopitelně lidé používají intuici, kterou spojují s rozumem a srdcem a to dnes už zase věda potvrzuje, že rozum a srdce jsou oba velmi důležité orgány pro schopnosti člověka. Ale je to v podstatě o slovíčkách a o tom , jak to každý vnímá. Jak si definuje svoji zkušenost. A co kde vyčetl, nebo viděl vždycky ověří svými dosavadními znalostmi a doplní si znalosti nové.

    Já bych k tomu dodal něco z praktického života. Když člověk hraje na hudbení nístroj, nebo si osvojuje sportovní schopnosti. To činí neustálým opakováním a vylepšováním dosavadního. A když se skladbu naučí, stejně si ji ještě zahraje. Je to neustálá práce na sobě. Která nekončí prvním odehraným koncertem. Anebo v situaci, kdy uspěješ v něčem. Splnilo se ti přání, ale má to řadu náležitostí, které je potřeba ještě udělat , aby se věci ukotvily a mohly zdárně začít.

    Dosadí si každý sám svůj příběh.

    Proto nelze jednoduše říci, že všechno dodělej naráz po splnění přání, nebo pokračuj dál. Nejde totiž o uzlíky. Ale o realizaci života v první řadě. Řetěz jakýchkoliv uzlíků nebo něčeho jiného je jen nitka, línie, která vede k uvědomění si svého přání a potřebě realizovat do fyzického světa, ze světa myšlenek, vizí a nápadů o nových věcech.
    Ty přece nemusíš použít nějaké uzlíky. To je na každém. A já to pochopil jasně, že Lumenn zde nic nevnucuje, nepodsouvá. Ale předkládá jakýsi model toho, jak můžeš a nemusíš začít chápat, princip realizace přání.

    Můžeš použít jiné schéma a postavit svůj model. Je to tvůj život. Řeč byla o praktickém životě , ne o filozofování.
    Hezké dny plné rodiny a přátel.
    Už se lidé hromadí, tak přeji příjemnou pospolitost v rodině.

  13. Pardon, slovo rozum nahrazuji slovem mozek, ve větě mého druhého souvětí, co jsem psal před chvílí, oprava věty: “ že mozek a srdce jsou oba velmi důležité orgány pro schopnosti člověka“.
    Ale myslím, že i tak to bylo jasné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *