vizualizace

Co je to vlastně vizualizace?

Poměrně často se setkávám s otázkou, co je to vizualizace, zda jsou pro ni potřeba nějaké zvláštní vlohy a jestli se ji může naučit každý.  Popřípadě co dělat, když se vám vizualizační techniky moc nedaří. Tento článek všechny tyhle dotazy shrnuje a snaží se na ně odpovědět.

 

Co je to vizualizace?

Vizualizace je představa a jak název napovídá, jedná se o představu vizuální, tedy zrakovou, kterou ale samozřejmě můžou doprovázet i vjemy hlasů, hudby, zvuků, vůní apod.
Nejsou to žádné vize, které by k vám někdo posílal, ale vizualizace ovládáte vy sami pomocí své představivosti a fantazie. To jsou taky jediné dvě vlohy, které k vizualizacím potřebujete.
Představivost a fantazie totiž nejsou synonyma. Fantazie je schopnost si něco vymýšlet a tvořit, zatímco představivost je schopnost těmto „výmyslům“ dát tvar, dobře a jasně je vykreslit. Představivost bez fantazie je jen přesná reprodukce toho, co jsme již někde viděli. Fantazie bez představivosti zase nemůže existovat.

 

Jak a proč vizualizovat?

Když v návodech na různé relaxační a podobné techniky techniky píšu, ať si něco vizualizujete, znamená to, že si to máte představit. Není to vždy ale jen vlastní představa, co můžete vizualizací vnímat. Vizualizaci můžete použít i při vnímání vnitřním zrakem, který pojme i to, co oči, které se před všemi vjemy, jež jsou kolem nás, chrání určitou „slepotou“, nepojmou.

 

Podle psychologických výzkumů mozek při své práci neodlišuje mezi představou a vzpomínkou. Ať se něco stalo reálně nebo jen ve vaší hlavě, pro mozek je to totéž. Podobný výzkum zase zjistil, že když si nějakou činnost dostatečně silně představujete, váš mozek se chová, jako byste ji dělali. Takto funguje i tzv. placebo efekt (více o něm tady) a všechny formy sugesce.

 

Pomocí vizualizace tedy můžeme uklidnit mysl a tělo, léčit je. Také můžeme léčit svůj život – pomocí pozitivních představ zlepšovat své vnímání světa a událostí. Vizualizační techniky pomáhají při magii, např. je využijeme při používání hermetických principů (o nich tady) nebo při velké spoustě rituálů.

 

vizualizace

 

Jak cvičit vizualizaci?

Pokud máte problémy s představivostí, není nic snažšího, než si ji trénovat. Lidé se slabší představivostí si snáze vizualizují již prožité věci, zkuste to pro začátek také. Nejlepší chvíle pro taková cvičení jsou před spaním, mozek je klidný a tělo uvolněné. Přehrávejte si v hlavě vzpomínky na uplynulý den a věnujte pozornost i nejmenším detailům. Pozorujte krajinu, kterou jste viděli z okénka vlaku nebo tváře lidí, s nimiž jste mluvili.

 

Pokud vám půjde tohle, začněte si tvořit vlastní představy. V nich se třeba procházejte po lese, dívejte se na květiny, zvířata, běžte po městě apod. Začněte známými místy a postupně objevujte ve svých myšlenkách úplně nové světy. Postupně přejděte až k představám snových bytostí, víl, elfů, gryfů, jednorožců, naproso šílených stvoření, jaké vaše mysl vytvoří.

 

Na trénování vizualizačních schopností je i jednoduché cvičení, kdy si představíte zářící bílou kouli vznášející se nad zemí. Měňte její barvu na modrou, zelenou, červenou, jak se vám jen zachce. Pak měňte její velikost, zmenšujte ji a zvětšujte. Nakonec změňte i její tvar, na jehlan nebo krychli nebo třeba na složitou hvězdici, nechte předmět otáčet a obracejte ho, vaše představivost se tím trénuje podobně, jako trénujeme nohy běháním.

 

vizualizace

 

Je vizualizace pro každého?

Určitě! Neexistuje člověk, který by vizualizaci časem nezvládl, jen někteří z nás mají větší nebo menší představivost. Proto je potřeba jen trénovat a nebát se, pokud si nedokážete představit všechno, co byste chtěli.

 

Lidé, co mají představivost velmi chabou si mohou u vizualizačních technik pomáhat verbalizací – slovy nahraďte to, co si nedokážete stvořit v představivosti. Přesto zkoušejte cvičit vaši mysl, aby vizuální představy byly co nejlepší. Jak jsem psala výše – mozek nerozlišuje mezi představou a vzpomínkou, proto cokoli si vizualizujete, je pro váš mozek stejně skutečné, jako to, co jste prožili. Nebojte se toho využít ve svůj prospěch!
Hodně štěstí při zkoušení a vizualizování přeje Lúmenn

 

Lúmenn

Jsem osmadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

15 thoughts on “Co je to vlastně vizualizace?

  1. jednou se mi stalo že jsem zavřela oči a mněla jsem pocit že létám na koštěti cítila jsem úpně všechno vítr slunce hvizd větru bylo mi asi 9 a četla sem Harryho Pottra. Byla to vizualizace?

  2. mám s vizualizací problém, dokážu si něco představit jen večer, když usínám, například s vizualizací při očištění čaker mi to dělá problémy, nedokážu si nic představit úplně

  3. [7]: tak ji dělej také před spaním, to je člověk nejklidnější. Pracuj postupně, představuj si různé věci a zkoušej to často, aby ti to šlo snadněji

  4. Ahoj chtěla bych se zeptat jestli je vizualizace jako kdybych měla opravdu otevřené oči.

  5. Aha. Díky. :) Takže to ale nějak nechápu… takže mám jít ven a zavřít oči a představovat si, že vidím víly? Tak ale to je potom jenom moje představa. :D Tím nemyslím, že na ně nevěřím, ale vždyť… asi to nějak nechápu.

  6. Mě se občas stává, že když zavřu oči, tak vidim různé věci, ale samovolně, vůbec to neovládám. Je to jako když koukám na televizi. Musim přiznat, že se mi to stávalo vždy, když jsem ten den třeba měla trochu trávy, ale občas i za střízliva. Naposledy jsem byla jakoby v nějakém městě podobném Budapešti a akorát jsem jím procházela nebo spíš proletěla. Nevím moc co si o tom mám myslet. Jinak super článek, určitě hodně lidem pomůže. Vizualizace je velmi užitečná.

  7. Mary: někdy, třeba před usnutím, když se mozek uvolní, je to jen sled obrazů, které nám náš mozek přehrává, protože si je sám potřebuje utřídit – pak se to skládá ze všeho, co jsme ten den viděli, slyšeli, o čem jsme přemýšleli. A postupně to přejde do spánku. Ale někdy (například při meditacích) může jít o hluboký vhled do našeho nitra nebo o věštecké vize. Po trávě se člověku často otevírá právě třetí oko a tyhle vjemy mohou být velmi inspirující, můžeme vnímat věci, které normálně nevnímáme (aury druhých lidí, jemnohmotné bytosti apod.) nebo nám náhle začnou dávat smysl věci, které běžně nechápeme. To proto, že mozek je v jiné hladině a je schopen tyhle věci pobrat. Jenom s tou trávou opatrně, je snadné si častým hulením spíš ublížit, než otevřít třetí oko, takže radši s mírou :)

  8. No já se tomu teď už cíleně vyhýbám, v pubertě už sem si užila až až… Ale ty představy mě vždy udivovaly, hlavně protože to bylo pokaždé úplně random a nepředvídatelné, prostě jsem věděla, že to není z mé hlavy. Občas jsem si i říkala jestli to není něco ve smyslu astrálního cestování, ale to už je na mě trochu silné kafe 😀

  9. No já jsem si třetí oko neotvíral trávou, nehulím. Neradil bych to lidem. Protože jsou lidi, kteří nehulí a jsou natolik křiví povahou, že tu křivost skrývají za extrémní boj proti sebemenšímu srknutí alkoholu a sebemenšímu potáhnutí kouře. Takže kvůli zápasu s takovými lidmi je lepší se tomu vyhnout. Jinak za správný považuji názor, co do tvých úst vchází tě neznečistí, ale co z nich vychází, to ano. Takže každý musí citlivě znát svoji míru všeho. Pro zdraví je lepší se tomu vyhnout, je však pravda,že je jak alkohol, tak tráva je lék a léky se mohou užít a ne nadužít. Nějaký indián řekl, že když se napije tak řekne k nebesům oslavuji a pak mu to neublíží, v tom stavu mysli. A když si potáhne dýmu, tak říká děkuji k nebesům a to zas udrží jeho mysl čistou, aby ho ani to v mysli nepřeladilo ke škodě zdraví.
    Můj názor na chování lidí pod vlivem alkoholu je takový, že kdo má silnou mysl, toho alkohol jen unaví a někdo je možná trochu povídavější. Kdo je křivý za střízliva ten je pod vlivem alkoholu ještě křivější. Takže rovina se tím neohne. Co ohnuté je , ohne se ještě víc. Možná proto se říká přihnout si.
    Já používám uvolnění se do stavu meditace a představivost soustavně trénuji tím, že něco kreslím, montuji, modeluji, stavím.
    Když tu představu realizuji všemi smysly, tak potom dovedu ve stavu meditace všechny ty nahrané vjemy těch smyslů vyvolat, jako když osampluji do počítače třeba z fotky obraz a z něj digitálně dopočítám trojrozměrný model. Tak pokud znám něčí hlas a vizáž, můžu si ho snadno představit, jako by seděl vedle mě. Nebo nějaký děj si dovedu představit, protože si všímám dějů všemi smysly do detailů.
    Pak si ty detaily mohu přehrát v představě, celý děj, a tak jak funguje digitální komprese videa mpeg4, tak si jakoby digitálně dopočítám zbytek detailních obrazů se zvukem, k těm základním samplům známých snímků. A vytvořím si sen. Ten se zakládá na osamplované skutečnosti a ta se může dál vyvíjet tak, jak moje vizualizace dopočítala, ze všech známých, jako by „digitalizovaných“ informací. Dá se to jistě říci mnoha způsoby a přirovnáními.

  10. Jinak tyto operace na počítači běžně dělám, že z 2D plochého obrazu udělám 3D model, kterým se dá otáčet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *