Chůze naboso

Chodíte bosky? Ne? Tak začněte:) Je to totiž super. A taky zdravé:)
Letos mi hrozně dlouho trvalo, než jsem konečně přepnula ze zimního módu do jarního a vyrazila někam do přírody. A tak ačkoli každý rok sundávám boty už někdy v průběhu dubna, letos jsem poprvé běhala na boso až dnes, v druhé polovině května. A musím říct, že to nožičkám pořádně chybělo. Vy, co chodíte bosí, to určitě znáte – jak jsou nohy po zimě změklé a zhýčkané z bot a první kroky ještě trošku píchají, zvlášť, když jdete po nízké suché trávě nebo štěrkové lesní cestičce tu a tam posypané jehličím. Ale i přes mírné nepohodlí je to krásné, osvobozující. Jako by najednou moje nohy získaly svobodu a s nimi i celá moje bytost. Miluju ten pocit, kdy se nohy poprvé na jaře dotknou země a proudy energie se vám vlijí do těla. To spojení je nádherné. Ale dost superlativů a rozplývání se. Pojďme si říci, proč je vlastně chůze bosky tak skvělá?
Naše nohy jsou pokryté myriádou nervových zakončení a podle třeba takové reflexní terapie každý bod na plosce nohy má spojitost s nějakou částí těla – se srdcem, plícemi, žaludkem. Pokud nedopřáváte všem částem nohy pořádnou masáž, strádají tím i energetické dráhy a nakonec i vaše orgány. Pokud mašírujeme celoročně v botách, noha se nechová přirozeně, je sevřená v pozici, kdy jsou některé části přetěžované a jiné se nedokrvují – a to i v případě, že máte super pohodlné boty za spoustu peněz. Každá podrážka a každé sevření už přináší tohle uzavírající nepohodlí. Pokud nedejbohové nosíte ještě ke všemu podpatky, zužující se obuv se špičkou nebo jiné vymoženosti módy, ubližujete svým nohám o to více.
Kosti v našem chodidle – složité jak „dvoják žebř“;)
Nejde ale samozřejmě jen o energetické dráhy, které u mnohých lidí vyvolají akorát zaťukání na čelo. Naše chodidlo je složené z celkem 26 kostí, které jsou důmyslně propojené chrupavkami, aby dokázaly unést váhu celého našeho těla. Váha dospělého člověka se pohybuje v řádu desítek kilogramů a všechno to musí naše nohy nosit každý den, při každém kroku, který uděláme, dokonce nám pomáhají i při sezení. Není divu, že je to pro celý složitý systém klenby našeho chodila enormní zátěž a nevhodná obuv či špatné držení těla tuhle část těla namáhají a ničí. Klenba se bortí, držení se kazí, těžiště se mění a přichází bolest. Lidi, co mají ploché nohy, by mohli vyprávět, jak náročné je pro ně delší dobu stát či chodit.
Prevencí proti plochým nohám je kromě správné obuvi, držení těla a cvičení samozřejmě právě chůze naboso. A čím déle a častěji, tím lépe. Naše nohy jsou velmi citlivá část těla, ačkoli jimi nedokážeme hmatat tak dokonale jako prsty, cítí i tak velmi mnoho. Každý kamínek, každá větvička, je pro tyto nervy masáží a pro svaly kolem nich impulsem k práci.
Při chůzi naboso moudrost svých chodidel snadno poznáte, jak krásně se dokáží vyhýbat překážkám, když je necháte „hmatat“ cestu před vámi, jak pracují při každém kroku na nerovném terénu, jak pruží, pérují, hýbou se.
A do třetice všeho dobrého – chůzí naboso nepomáháte jen nervům a klenbě nohy, ale také vašemu oběhovému systému. Cévy, jinak utažené v botě jako škrtidlem nebo pevně obemknuté ponožkami, najednou můžou pracovat zcela volně a při každém kroku posílat krev i do nejzazších konečků prstů. Stimulací lehkou bolestí při došlapu na drsný terén přidáváte víc a víc krve do končetin, které tak často všichni míváme studené a toto vylepšené prokrvení vám tlapky oplatí hlavně v zimě, kdy nebudou potřebovat tak moc tlusté ponožky, protože je chůzí naboso procvičíte. Zároveň je to dobrá prevence oběhových chorob, vzniku křečových žil i revmatu.
Z dnešního výletu:)
A pojďme na chvíli ještě od zdraví k duchovnu. Propojení se zemí je jednou z nejdůležitějších, ale želbohům v esoterických kruzích často opomínaných záležitostí. Všichni touží po spojení s vyššímu světy, anděly a duchy, ale zapomínají, že nejblíže nám všem v hmotných tělech je právě Matka Země. Pevné ukotvení k Zemi je velmi důležité pro zdraví i pro stabilitu v životě – a taky samozřejmě pro duchovní práci, protože na výlety do astrálních světů se lépe a hlavně bezpečněji létá, když máte dobře vybudovanou základnu.
Bosá chůze vám s propojením se zemí pomůže, aniž byste se museli kdovíjak namáhat. A jak to skloubit s poflusanými chodníky a špínou velkoměst? Jak udělat z bosé chůze něco do každodenního života? Nemusíte hned začít chodit bosí do práce, ale když je krásný jarní či letní den, co takhle se pár kroků projít po travnatém pásu u cesty? Vystoupit o zastávku dřív z MHD a projít se bosí přes parčík nebo travnatý plácek. Shrnout ponožky, shodit boty a stoupnout si na zelenou trávu zabere jen chviličku, ale vaše tělo vám poděkuje.
Mimochodem – všimli jste si, jak lidé na bosochodce reagují? Jako by to byli úplní šílenci:) I já se s tím setakala už mnohokrát. „Slečnooo, vy nemáte botyyy!“ Ne, nemám. A vy byste taky neměli. Tohle obvykle takovým vykuleným zvědavcům říkám. Prach a špína se umyjí a třeba v lese či na louce je, jak vždycky říkám, jen „čistá špína“. A cítit pod nohama hřejivou jarní půdu je pocit, který všechny udivené pohledy naprosto překoná. Tak jen do toho, až nás bude víc, snad to konečně lidem přestane být divné a to, co pro naše předky ještě před staletím bylo zcela běžné, se zase objeví:)
Více o bosé chůzi se dočtete na webu Naboso.info
Mohlo by vás také zajímat:

Lúmenn

Jsem devětadvacetiletá blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

8 thoughts on “Chůze naboso

  1. Snažím se chodit bosa co to dá. Někdy je to sice problém vzhledem k prostředí, kde se pohybuji, ale pro mě je prostě chůze bosky povznášející.

  2. Taky občas chodím bosa, ale dávám si pozor, aby mě nikdo neviděl :D Ty pohledy mi fakt vadí :D Jinak je to moc příjemná změna proti puchýřům z letních bot :D

  3. Kámo, chtěla jsem už začít. Loni jsem prošla bosky půlku prázdnin a kus září, protože jsem se vídala se slacklinerama a navykli mě na to. Letos uvažuju o barefoot sandálech. No a loni jsem si koupila za dvacku nazouváky u Vietnamců, na takový to vlítnutí do obchodu, anebo jsem v nich chodila všude. No. Předevčírem si tak jdu z obchodu a najednou bodnutí. Hřebík jako prase, být bosá, asi mám už tetanus. :D

  4. Než pálení chodidel z rozžhavených letních bot, to raději bosky :) . Ve městě na betoně moc ne-e, ale kdekoliv mimo beton to už není tak zlé :) .

  5. Já mám štěstí, že máme velkou zahradu a na léto mi svěřují zalévání :) Nejvíc mě teda baví dělat to bosá. Většinou jen hrozí, že šlápnu do psího hovínka. A brouzdat chladnoucí zemí vyhřátou po celém dni sluníčkem a sem tam se smočit v bahně z pokropené půdy je nádhera :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *