klidně spi

Zavři oči, věř a klidně spi

Nedávno mi byla položena otázka – co se vám vybaví, když se řekne zavři oči a věř? Nejprve jsem si představila, jak někdo zcela přesvědčený o bezpečné hloubce vody zavírá oči a skáče z útesu. Onu vodu pod srázem vzápětí vystřídala představa čerstvě povlečených voňavých peřin, do kterých skáčeme z o fous menší výšky:) A já si uvědomila, že víra a spánek spolu úzce souvisí. Kolikrát je to totiž právě víra, která nám chybí, abychom se do peřin zanořili pěkně hluboko a odpluli do říše spánku. Víra, že je vše v pořádku a že můžeme klidně spát.   Zavři oči, […]

mantry

Mantry – jak s nimi pracovat?

Poslední dobou jsem dostala více dotazů ohledně manter. Ptáte se mě, co to vlastně je mantra a jak s ní můžeme pracovat. Také jestli bychom měli používat jen mantry v jazyce, kterým hovoříme, tedy v češtině, nebo zda jsou užitečné i různé buddhistické nebo jogínské mantry. Tak se pojďme na téma manter podívat podrobněji.   Co je to vlastně mantra? Výraz mantra pochází ze sanskrtu – man znamená myslet a přípona tra označuje nástroj. Slovo mantra bychom tedy mohli přeložit jako nástroj mysli. Možná jste se setkali spíše se slovem afirmace. Toto slovo pochází z latiny – affirmo znamená ujišťovat. […]

menstruace

Učím se milovat menstruaci

Před šesti lety jsem na svůj osobní blog napsala článek „Nenávidím menstruaci„. Pod ním je přes sto komentářů a většina byla od žen, které se mnou souzněly a viděly to stejně. Psala jsem, že menstruace je hrozná – protože strašně bolí, smrdí, unavuje, obtěžuje a je při ní spousta krve. A teď si ten článek čtu a uvědomuji si, že to tak vlastně vůbec být nemusí. Právě jsem se vrátila z ženského kruhu v lůně překrásné přírody, mám první den menstruace a je mi vlastně docela dost fajn. Přemýšlím, co se za těch šest let změnilo – a dochází mi, […]

pečuj o sebe

Pečuj o sebe…

Rozjíždím svoje podnikání a obětuji tomu téměř veškerý svůj čas. Není divu, že do postele večer padám utahaná jako kotě. Za zavřenými víčky mi ale stejně jako napínavý film běhají události z uplynulého dne. Všechno rekapituji, přemýšlím, co jsem nestihla a plánuji den následující. A protože když mozek jede naplno, spánek přichází jen neochotně, navykla jsem si před spaním volat své anděly, ochránce a průvodce, aby mi pomohli uložit se k spánku. Brouzdám spolu s nimi krajinou své mysli a pomaloučku, polehoučku se oddávám spánku. V těhle chvílích svoje nadpozemské přátele vnímám nejjasněji a tak jim pokládám nejrůznější otázky, žádám […]

10 bodů pro lepší život (a proti stárnutí)

Nedávno jsem v nějakém lifestylovém časopise objevila článek o stárnutí a o tom, čím je vlastně způsobeno. Vědci jej dle jedné teorie přikládají tzv. telomerám, což jsou součásti našich chromozomů, naší DNA. Pokaždé, když se buňka dělí, telomery se o ždibíček zmenší, až jsou nakonec tak malé, že se buňka není schopna znovu dělit a odumře. Máme tedy v sobě zakódované jakési buněčné hodiny, která pomalu ukrajují z našeho času tady na zemi.Pod tímto článkem bylo sepsáno desatero proti stárnutí, tedy rady a tipy, které zabraňují telomerám scvrkávat se příliš rychle a tím oddálit okamžik úplného ukončení buněčného dělení, smrti. […]

Technika na usnutí aneb mozek "na volnoběh"

Už dlouho přemýšlím o tomto článku – chci se podělit o techniku, kterou jsem objevila už před několika lety, ale pořád nemohu přijít na to, jak správně popsat to, co dělám, když nemohu usnout a co naprosto spolehlivě zabírá. Dříve jsem užívala takovou vizualizační techniku, kterou popisuji zde. Byla velice účinná po dlouhou dobu, ale časem na mě přestávala fungovat a později se většinou zvrhla v rej představ, který nešel zastavit a já se dlouhé minuty a někdy i hodiny převalovala a nemohla jsem kvůli záplavě myšlenek v hlavě spát. V té době jsem objevila techniku, které říkám „pustit mozek […]

Od tokofobie k přirozenému porodu VII.

Po krátké pauze tu máme poslední část kamarádčina vyprávění o její cestě od strachu až k přirozenému porodu. První část si můžete přečíst zde, v celkem šesti dílech jsme se dosud dozvídali jak Onni hledala samu sebe, svou sílu a ženství až nakonec došla k okamžiku porodu – o němž se dočtete dnes. Doufám, že tato série článků některým ženám alespoň trochu pomohla nalézt sebevědomí a vnitřní sílu a snad v některých lidech podpořila diskuzi o tom, co je to přirozený porod a jak jej dopřát co nejvíce ženám. Děkuji Onni, že se můj blog mohl stát hostitelem jejích článků […]

Od tokofobie k přirozenému porodu VI.

… aneb o porodním plánu. Už se blížíme k závěru sedmidílného seriálu o porodech, který má na svědomí moje kamarádka Onni, novopečená maminka, která se vlastním usilím dostala z fobie z porodů a rozhodla se popsat svoji cestu k přirozenému porodu (o kterém se dočtete v poslední části). Že to v České republice není snadné, se dozvíte v jednotlivých dílech, seriál začíná tady. V této předposlední části se Onni zaměřila na porodní plán, co to vlastně je, proč je důležitý a jak je možné, že to tolik žen podceňuje… (Mimochodem, tento seriál vychází i na mém osobním blogu, protože se […]

Od tokofobie k přirozenému porodu V.

Další část čtení od Onni o její cestě ze strachu k uvědomění a k porození vlastního děťátka. Začátek série můžete číst zde, dílů bude celkem sedm a zveřejňuji je na svém blogu proto, abyse dostal k co nejvíce čtenářům a třeba pomohl nastávajícím maminkám v hledání sama sebe a svého ženství. V minulých částech jste se mohli dočíst nejen o zkušenostech autorky, ale i fakta z českých a zahraničních porodnic a zamyšlení na dtím, zda není přece jen na soudobém porodnictví něco špatně… … aneb jak jsem chtěla rodit doma. Kdysi dávno byly ženy považovány za bohyně. Vzhledem k nevědomosti […]

Od tokofobie k přirozenému porodu IV.

Již čtvrtá část série o přirozeném porodu, jejíž autorkou je moje kamarádka a novopečená maminka krásného kluka Onni. V předchozích dílech mluvila hlavně o sobě, o svých pocitech a zážitcích, v tomto díle se na porody podívá více ve světle faktů a pokusí se vypálit rybník všem fanatickým zastáncům „tradičního, lékařem vedeného“ porodu. Kompletní sedmidílnou sérii najdete původně na jejím blogu, zde ji zveřejňuji proto, aby se dostala k co nejširšímu publiku. První část její cesty od panického strachu až k miminku v náručí, můžete číst zde. „Kdyby nebylo doktorů, já a mé dítě bychom zemřeli!“ – tuhle větu jsem […]