výklad karet

Proč jsem přestala vykládat karty

Možná jste si všimli, že na mém eshopu Angelumlucis.cz už nějakou dobu visí v rubrice „Výklad karet“ oznámení, že karty dočasně nevykládám. Mnoho z vás už mi psalo, proč tomu tak je. A byli i tací, kteří mne i přes upozornění prosili o výklad. Nevyhověla jsem. Momentálně prostě nemůžu. Rozhodně to není tak, že bych s kartami chtěla přestat úplně. Ale právě teď cítím, že si od výkladů pro druhé potřebuji dát pauzu. Ta pauza trvá už skoro dva měsíce a myslím, že bych ji měla blíže vysvětlit. Proč jsem tedy (minimálně na nějaký čas) přestala vykládat karty?   Jako […]

Kdybych byla…

Ráda se nad světem zamýšlím v nečekaných souvislostech a hledám spojení tam, kde na první pohled není patrné. A tak jsem z hlubin paměti (a internetu :)) vylovila dotazník, který pokládá velmi zajímavé otázky. Čím byste byli, kdybyste byli stromem, zvířetem nebo třeba vůní? Naladila jsem se na svůj vnitřní svět a pokusila jsem se na tyto zvláštní otázky odpovědět. Zkuste to taky – jistě vám to řekne mnoho zajímavého o sobě. Zvlášť, když máte, tak jako já, několik let starý vyplněný dotazníček a nestačíte se divit, jakým způsobem jste tehdy o sobě smýšleli. Koukám na to, jak jsem se […]

stárnu

Dneska je mi 30 aneb stárnu, stárneš, stárneme

Pod pojmem stárnutí si asi většina z nás představí prošedivělé vlasy, povislé břicho, vrásčitý obličej… prostě jasné fyzické známky toho, že už to máte tady na zemi pomalu spočítané. Ale dávno před tím, než si najdete první šedivý vlas, objevíte jiné známky stárnutí. Jsou takové znepokojivé vlastnosti jako zodpovědnost, rozum nebo láska k dobrému jídlu a kvalitnímu spánku. Od doby, co jsem překlenula pětadvacítku, tyhle plíživé známky stárnutí pozoruji i na sobě. Nu a protože dnes slavím své třicáté narozeniny, o čem jiném psát, než o stárnutí…   Stárnutím k rozumu Když mi bylo sedmnáct, připadaly mi kámošky, které v […]

Spojování protikladů aneb mnoho tváří Lúmennky

Z kraje letošního roku jsem dospěla k rozhodnutí ukončit svůj osobní blog, který jsem na adrese lumenn.blog.cz psala nepřetržitě od roku 2006. Docházely mi nápady i chuť dál psát. Po dvanácti letech jsem se začínala cítit vyhořelá a server blog.cz se dostal na své spirále úpadku dál, než mě osobně ještě přišlo únosné. Po měsících, kdy jsem to obracela v hlavě, jsem dospěla k rozhodnutí definitivně skončit. A až díky tomu jsem si uvědomila, že jsem vlastně posledních skoro 10 let psala dva blogy zároveň. Posel světla vznikl v roce 2009 proto, že mnoho čtenářů mého osobního blogu esoterika a […]

do nového roku

Rovnýma nohama do nového roku

Nový rok, nové začátky. Alespoň tak se to říká. Na konci starého roku bilancujeme, co se nám v něm povedlo a co bychom raději udělali lépe. Dáváme si předsevzetí a doufáme, že se nám v novém roce podaří být lepšími, než v tom uplynulém. A tak potkáváme první lednový týden běžce v zamrzlých parcích, posilovny praskají ve švech a prodejci zdravé výživy mají žně. Kolektivní energie nového začátku je všudypřítomná – ale bohůmžel také pomíjivá. A tak se cestičky v parku zase vyprázdní, v ledničce se místo okurkového džusu zase objeví limonády a my zajedeme do starých kolejí. Tedy – […]

svatba

Láska, štěstí a svatba

Tak jsem se konečně dočkala:) Po letech těšení, až se konečně někdo vytasí s prstýnkem a po měsísích příprav jsme si s mým drahým minulý pátek řekli svoje „ano“. Vybrali jsme si k tomu den podzimní rovnodennosti, 22.září. Na tento den také připadá pohanský svátek Mabon, poslední vzepětí léta a počátek podzimu. den, kdy se oslavuje plodnost, úroda a završuje se to, co se podařilo. Probíhá sklizeň, je dokonáno, čas odpočinku nastává. Pro svatbu to může být nádherně symbolické datum – překonali jsme obtíže a došli s naší láskou až sem, je čas slavit a sklízet plody naší lásky. A […]

Díky za každý nový odkaz

Jak jsem nedávno psala (v článku Nový začátek aneb vítejte) a jak si můžete vlastně na první pohled všimnout, celý web Posla světla se přestěhoval na novou doménu. To s sebou neneslo jen spoustu práce v dolaďování toho, co stroje samy přenést nezvládly a v nastavování designu a dalších funkcí. Ale taky to znamená, že pozice, kterou si původní web u vyhledáváčů dobýval dlouhých 8 let, si nyní musí vybojovat zcela od začátku. A to není zrovna jednoduché – ale vy mi s tím můžete pomoci.   Díky za každý nový odkaz   Internetové vyhledávače (jako google, seznam apod.) pracují […]

nový začátek

Nový začátek aneb vítejte!

A je to tady! Snad mám všechno přestěhováno a pokud ne tak nezbývá než doufat, že to nebudu potřebovat. Neuvěřitelné se totiž stalo skutečností a já konečně udělala ten neskutečně velký krok a přestěhovala web na novou doménu. Definitivně, neodkladně a bez možnosti návratu. Starý blog, který mi dobře sloužil 8 let, je nemilosrdně smazán. Zbyla jen prázdná skořápka, která vás jako maják ještě nějakou dobu bude navádět na nový web, než si i vyhledávače zvyknou, že mé místo je tady.   Nový začátek Musím přiznat, že to pro mě vůbec nebylo snadné. Dlouho, předlouho se mi chvěla ruka nad […]

Léto, moře, přátelství

Nevím, jaké citoslovce je pro pořádné, takové to slastné protažení zad a úsměv od ucha k uchu. Ale vy si nějaké určitě dokážete v duchu představit. Protože právě to je zvuk, který nyní vydávám. Vrátila jsem se předevčírem po týdnu z Anglie, kde již dva roky bydlí má nejlepší přítelkyně Lizzie a vím, že mě těch pár dní po boku jí a naší společné, taktéž nejlepší přítelkyně Sovičky, mě bude dobíjet ještě dlouho. Moje červencové cestování znamenalo, že jsem doma a tím pádem i u práce, strávila vskutku jen pár dní. Nejpre dvoutýdenní tábor a nyní týdenní cestování po krásách […]

Cesta do lesů a zase zpátky

Nikdy mi nedošlo, jak strašně rychle ubíhá čas, když má člověk co dělat. Jsou dny, které se vlečou, dny prázdné, bez činnosti, beze smyslu, kdy nuda ukrajuje čas jen zoufale pomalu a ručičky na hodinách jako by se vůbec nehýbaly. Ale když jsou dny naplněny aktivitou a horečnou činností, jako by čas neběžel, ale přímo letěl nadsvětelnou rychlostí. Právě proto mi skautský tábor, na kterém jsem teď dva týdny byla, utekl jako nic. Nemůžu vůbec uvěřit, že už je to za mnou a že se na naši louku, obklopenou potokem a lesem, podívám až zase za rok.   Neříkám, že […]