psaní

Proč už tolik nepíšu

Když jsem byla menší, myslela jsem si, že budu pořád stejná a některé věci se prostě nikdy nezmění. Třeba jsem si byla naprosto jistá, že budu žít ve svém rodném Prostějově – a ejhle, už deset let jsem hrdým Brňákem a rozhodně na tom v nejbližší době neplánuji nic měnit. Myslela jsem si, že budu mít stejné kamarády, koníčky, mít ráda stejnou muziku. A jedna věc mě provázela životem nejvíce – psaní.   Píši tedy jsem… Psala jsem vlastně od okamžiku, kdy jsem se to naučila (což bylo popravdě dost brzy). Básničky, povídky, deník, školní časopis, později také vlastní blog […]

počátek kruhu

Počátek kruhu – II.část

Tento příběh jsem napsala již před mnoha lety. Zrodil se během jediné noci plné inspirace. Odráží se v něm střípky mých vzpomínek na minulé životy a tvoří nedílnou součást příběhu mojí duše. Není důležité, jestli jsem někdy chodila po světě jako Alwë, hrdinka následujících řádků. Není důležité, zda nějaká Alwë, sidhe z Jiného světa existovala. Jsou to jen kulisy, obraz, který jsem načrtla v hlubokém meditativním stavu a který rezonuje s mojí bytostí. Ráda bych vás jeho prostřednictvím zavedla do nejzazších koutů své duše a třeba ve vás rozechvěla struny, o nichž jste nevěděli, že na ně dovedete hrát. Toto […]

počátek kruhu

Počátek kruhu – I. část

Tento příběh jsem napsala již před mnoha lety. Zrodil se během jediné noci plné inspirace. Odráží se v něm střípky mých vzpomínek na minulé životy a tvoří nedílnou součást příběhu mojí duše. Není důležité, jestli jsem někdy chodila po světě jako Alwë, hrdinka následujících řádků. Není důležité, zda nějaká Alwë, sidhe z Jiného světa existovala. Jsou to jen kulisy, obraz, který jsem načrtla v hlubokém meditativním stavu a který rezonuje s mojí bytostí. Ráda bych vás jeho prostřednictvím zavedla do nejzazších koutů své duše a třeba ve vás rozechvěla struny, o nichž jste nevěděli, že na ně dovedete hrát. Toto […]

výklad karet

Proč jsem přestala vykládat karty

Možná jste si všimli, že na mém eshopu Angelumlucis.cz už nějakou dobu visí v rubrice „Výklad karet“ oznámení, že karty dočasně nevykládám. Mnoho z vás už mi psalo, proč tomu tak je. A byli i tací, kteří mne i přes upozornění prosili o výklad. Nevyhověla jsem. Momentálně prostě nemůžu. Rozhodně to není tak, že bych s kartami chtěla přestat úplně. Ale právě teď cítím, že si od výkladů pro druhé potřebuji dát pauzu. Ta pauza trvá už skoro dva měsíce a myslím, že bych ji měla blíže vysvětlit. Proč jsem tedy (minimálně na nějaký čas) přestala vykládat karty?   Jako […]

pánevní dno

Jak jsem objevila své pánevní dno

O tom, že se nám s mým drahým nedaří počít děťátko, jsem se zde na webu již několikrát zmínila. Je to pochopitelně téma každé ženě nepříjemné a čím déle to trvá, tím horší pocity to provázejí. A tím větší psí kusy my, ženy, děláme, aby se nám vytoužené otěhotnění konečně podařilo. Obcházíme tedy nejrůznější mastičkáře, bylinkáře, terapeuty, doktory, chodíme na přednášky o tomhle a onomhle a nasáváme informace jako houba a všechny je samozřejmě ihned aplikujeme. Já v tomhle nejsem výjimkou. Zkusila jsem všechno možné. Těhotná zatím stále nejsem, ale musím říct, že jsem díky těm různým seminářům, pobytům a […]

offline

Dva týdny offline. V lesích. Se skauty.

Jsem skaut. A to už více než 20 let (bohové, to to letí…). Ačkoli jsem se aktivním skautováním na čas přestala, v srdci jsem skauting nosila stále a před čtyřmi lety jsem se rozhodla opět vrátit k mému starému oddílu v rodném městě. Od té doby znovu každé prázdniny jezdím na naše milované tábořiště na Skelné Huti na Drahanské vrchovině, kam jsem poprvé jela jako devítiletá vykulená skautka, kterou děsil noční les. Dnes už se nebojím, naopak. Miluji pohled na noční nebe poseté hvězdami, které se klene nad krajinou prostou světelného zněčištění. Miluji kvákání žab u rybníka, jež se nese […]

štěstí

Co je to štěstí?

Včera mi přišel od jedné klientky e-mail s velmi zajímavou otázkou. „Co je to štěstí?“ zeptala se mě. „A jaký je rozdíl mezi tím, být šťastný a mít štěstí?“ Dlouho jsem přemýšlela nad odpovědí. Copak si tuhle otázku nepokládají filozofové už tisíce let? Copak se hledáním štěstí nezabývají všichni lidé, kteří chodí po tomto světě? Jak jsem tak seděla, prsty nedočkave se chvějící nad klávesnicí, pomalounku ke mě přicházela odpověď. Rozhodla jsem se ji poslat nejen tazatelce, ale také ji dát k dispozici vám, čtenářům. A všichni společně můžeme na chvilinku zvolnit, posadit se a zamyslet se nad tím, co […]

páchání dobra

CDPJDDU aneb o páchání dobra

CDPJDDU (čti: CÉ DÉ PÉ JÉ DÉ DÉ Ú). Tohle moudro mě naučil můj tatínek a vštěpoval mi ho už jako malé. Promiňte, asi nevíte, co si pod touto zkratkou představit. Znamená cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Vzpomeňte si, kolik vašich omluv začínalo větou ale já to myslel dobře. Hodně často to myslíme dobře. A ještě častěji to myslíme dobře s někým jiným. Chceme pomoci, což je jistě bohulibé, ale skutečně lze pomoci člověku proti jeho vůli? Skutečně lze pomáhat za každou cenu, ačkoli o vaše dobré úmysly nikdo nestojí – a ačkoli dobré úmysly mohou napáchat ještě […]

Kdybych byla…

Ráda se nad světem zamýšlím v nečekaných souvislostech a hledám spojení tam, kde na první pohled není patrné. A tak jsem z hlubin paměti (a internetu :)) vylovila dotazník, který pokládá velmi zajímavé otázky. Čím byste byli, kdybyste byli stromem, zvířetem nebo třeba vůní? Naladila jsem se na svůj vnitřní svět a pokusila jsem se na tyto zvláštní otázky odpovědět. Zkuste to taky – jistě vám to řekne mnoho zajímavého o sobě. Zvlášť, když máte, tak jako já, několik let starý vyplněný dotazníček a nestačíte se divit, jakým způsobem jste tehdy o sobě smýšleli. Koukám na to, jak jsem se […]

stárnu

Dneska je mi 30 aneb stárnu, stárneš, stárneme

Pod pojmem stárnutí si asi většina z nás představí prošedivělé vlasy, povislé břicho, vrásčitý obličej… prostě jasné fyzické známky toho, že už to máte tady na zemi pomalu spočítané. Ale dávno před tím, než si najdete první šedivý vlas, objevíte jiné známky stárnutí. Jsou takové znepokojivé vlastnosti jako zodpovědnost, rozum nebo láska k dobrému jídlu a kvalitnímu spánku. Od doby, co jsem překlenula pětadvacítku, tyhle plíživé známky stárnutí pozoruji i na sobě. Nu a protože dnes slavím své třicáté narozeniny, o čem jiném psát, než o stárnutí…   Stárnutím k rozumu Když mi bylo sedmnáct, připadaly mi kámošky, které v […]