bříza

Bříza – světlá paní

Bříza je strom hojně rozšířený nejen po celé Evropě, ale i po celé severní polokouli. V naší krajině roste zejména bříza bělokorá (latinsky betula pendula). Jak již název napovídá, tento strom má světlou, až bílou kůru, s načernalými prasklinami, které jí dodávají zcela charakteristický vzhled. Roste jak osamoceně, tak může tvořit celé březové háje.

bříza

 

Bříza – světlá paní

Březové listy jsou malé a pilovité, rostou na tenkých, převislých větvích. Bříza kvete od dubna do května a jejím květenstvím říkáme jehnědy.

Břízy mívají spíše tenčí kmen, obvykle dorůstají výšky maximálně do 30 metrů a mezi stromy patří k benjamínkům – dožívají se „jen“ okolo 100 let. Nenechme se ale zmást jejich subtilním vzhledem. Patří k nejpřizpůsobivějším stromům a dokáže vyrůst i na těch nenepravděpodobnějších místech. Nezřídka se s ní tak můžete potkat v puklinách skal nebo i v okapové rouře. Nevadí jí ani sušší písčitá půda, co ale potřebuje je dostatek světla.

Právě ze světla má bříza své pojmenování. To pochází pravděpodobně z indoevropského kořene „bherHǵ“ což znamená „záře, lesk, třypt„. Krom češtiny slyšíme tento základ třeba i v anglickém výrazu pro břízu – birch nebo německém die Birke. Latinské pojmenování betula má pak základ ve slově baturae, což znamená bít – a odkazuje pravděpodobně na tradiční šlehání se březovými větvičkami. K tomu se ale ještě dostaneme :)

Zajímavostí, kterou zná každý táborník, je, že březová kůra hoří i mokrá. Chcete-li mít jistotu, že se váš ohýnek rozhoří za každého počasí, nasbírejte si (vždy jen z padlých, nikoli živých!) bříz několik proužků kůry a použijte je na podpal.

březová kůra

 

Bříza v lidových tradicích

Bříza je jedním z prvních stromů, které se na jaře obsypou pupeny a proto je odpradávna spojována s plodností (zejména tou ženskou) a darem života. Vždyť i runa Berkana z germánského futharku znamená jak břízu, tak i mateřství.

S plodivou silou se pojí i nejmocnější síla ze všech – nu ano, mám na mysli lásku. I její je bříza patronkou. Mladíci prý pokládali březové větvičky pod práh své vyvolené, aby získali její srdce. A v březových hájích se při oslavách Beltainu scházeli mladí lidé a v láskyplném objetí tvořili nový život :) Do dnešních dnů je na mnoha místech kmen břízy součástí májky, která se na jaře vztyčuje právě jako symbol plodnosti a nového života.

Čerstvé březové větvičky jsou plné mízy a vyloženě kypí životem. Naši předkové věřili, že se z těchto větévek na ně trocha té životní síly může přenést a tak se jimi šlehali při koupelích či v lázni. Pomineme-li účinky magické, pak tato masáž má dozajista pozitivní účinek na prokrvení kočetin a je tak prevencí nemocí cév.

S očistou jde ruku v ruce i ochrana – při prvním vyhánění na pastvu šlehali hospodáři dobytek právě březovými větévkami, aby jej ochránili před nemocemi.

bříza

 

Bříza v magii

Jste žena a chcete zdárně otěhotnět? Vložte si doma do vázy čerstvé březové větvičky a nechejte je vyrašit a obsypat se pupeny.

Na ochranu domu před všemi zlými silami můžete použít věnec upletený z březových větví, který zavěsíte nad vchodové dveře. Pro jarní rituální očistu domova můžete využít koště z březového proutí. To nakonec spalte v ohni na Beltain – a s ním i vše špatné, co se na ně ve vašem domě nachytalo.

Jakkoli je bříza spojovaná s novým životem, některé národy ji uctívali i coby strážkyni smrti. K uctění památky dítěte, které zemřelo ještě před narozením, se z březové kůry vyrobí lodička, která se pustí po proudu řeky. Lodička může být ozdobena květy či památečními předměty. Rituál rozloučení s loďkou lze ale použít pro rozloučení se s jakýmkoli blízkým člověkem. Podpoříte tak bezpečnou a přímou cestu duše do zásvětí.

Bříza je také mimořádně vhodná na léčivá kouzla. Podrobný návod na ně najdete v článku Léčivá kouzla se stromy.

Bříza v léčitelství

S břízy sbíráme zejména kůru, listy a pupeny. Odvar z listů je močopudný, pomáhá tedy při onemocněních ledvin a močového ústrojí. Působí také protizánětlivě a pomáhá při léčbě zánětů a otoků kloubů. Odvar z listů lze užívat také preventivně, jako očistnou kúru. V tom případě je vhodné smíchat březové listí stejným dílem s kopřivou a krušinou.

Omlazující a posilující účinky má bříza na naše vlasy, které účinně zbavuje lupů, posiluje jejich růst a zabraňuje vypadávání, což využívá i mnoho přírodních šampónů.

Koupel z březové kůry je blahodárná při revmatických onemocněních nebo kožních plísních a ekzémech.

březový šamponJeden z přírodních březových šampónů.
Tento a mnoho dalších koupíte třeba na BIOOO.cz

O bříze stručně

polarita: ženská
planeta: Venuše
živel: voda
božstva: Brigid, uvádí se také Freya nebo Thór
sběr: kůra, listy a pupeny
léčivé látky: silice, flavonové glykosidy, organické kyseliny, třísloviny, karoten, vitamin C
využití v léčitelství: bříza je močopudná, využívá se tedy při onemocnění ledvin a krevního oběhu, dále při zánětu močového měchýře, zánětu kloubů a revmatismu
využití v magii: očista, zdraví, plodnost, láska, ženství

S psaním článku mi byla nápomocná kniha Léčivé stromy a keře podle bylináře Pavla.

Lúmenn

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

11 komentářů u „Bříza – světlá paní

  1. O bříze si občas něco přečtu a někdy si dám kapičky břízy, jindy čaj, šampon.
    Pokaždé se o ní dozvím něco nového až dokonce, že se jí přičítá opravdu hodně podstatných účinků nejen k úlevě, regeneraci , očistě.
    Někde to shrnuli, že přináší zdraví a krásu ženám, ale v podstatě na trhu jsou z toho produkty pro celou rodinu.
    Až půjdete spolu březovým hájem, tak pokud v rádiu hrají pořád znovu nějakou líbivou písničku o lásce, tak si ji tam zazpívejte, pokud nemáte alergii na břízu, pokud máte, tak jistě najdete opodál jiné stromy, které dají vašemu dechu procítit něhu a vůni přírody. P59roda je tak fantasticky krásná, když na ní tu krásu dokážeme prožít.

  2. Díky za článek. Jsem podle keltského horoskopu narozený ve znamení břízy (24.12-20.1.). Mám ten strom rád. Rostla mi na dvoře krásná a mohutná, ale před deseti lety jsem jí s těžkým srdcem nechal porazit, protože hrozila sousedním pozemkům. V R roste spousta bříz. Jedna bdí nad celým krajem na vysokém kopci H a stojí tam nejméně 100 let, aniž by jí vítr ublížil. Ale vichřice před týdnem přelomila v půli mnohem mladší břízku o něco níž, která se skácela na „můj“ pozemek. A když jsem odřízl jiné bříze větev, vytryskl z pahýlu proud mízy (břízy jsou známé tou sladkou tekutinou). Byl mi ten řez líto, tak jsem se jí s těžkým srdcem omluvil. Asi jsem trochu jako naivní objímač stromů… A když už je řeč o jinotajích a etymologii – betula znamená v hebrejštině panna. To jakoby značí spřízněnost s latinsky pojmenovaným panenským stromem, jakým bříza je.

  3. Nick
    Nikdy jsem nechutnal nějakou mízu břízy. Dávám si čaj z listů. V článku taky nikde nevidím o tom, že by někdo měl ochutnávat mízu, jak ty píšeš “ nasládlé chuti“.
    Možná v článku narážíš na to, že se někteří plácali větvičkami s mízou. Tak to vtom případě řekni rovnou a jasně.
    Tu pasáž si vysvětluji tak, že ne že by věřili, že na ně přejde síla. Ale vysvětluji si to tak, že národy, které ne všichni měli znalosti proč co dělají, tak se podobně v různých kulturách zjednodušeně vyjadřovali o různých úkonech, kterým ne všichni rozuměli.
    Dnes by si možná vyprávěli celé, co všechno bříza dokáže. Když zlikviduješ v těle, nebo na těle kvasinky a plísně, lehce zevnitř nebo z vnějšku vydezinfikuješ své tělo, budeš mít silnější a lepší fungování organizmu, včetně lepší schopnosti imunity čelit jiným patogenům a lepší hojení. Zjednodušeně větší sílu těla , energii. Jak chceš. Že by z větvičky přešlapovala, napochodovala, přesunula se, nebo přelila, jakási síla z větvičky na tebe , tomu snad už dnes doslova nikdo nevěří. V některých zemích jsou obchody plné Aloe Vera a to je srovnatelné s mízou, ta dužina. A to si piš, že to je pořádná léčivka, která člověka v ledasčem zahojí.
    Máš ale pravdu pokud se omluvíš zvěři nebo stromu, jako to dělají například indiáni, buduješ si tím krásný vztah k přírodě i k sobě samému.
    Nějak moc nechápu pointu tvého vyprávění. Někdy člověk z toho i vytuší možná , kdo a proč to píše a jak bude nebo nebude reagovat dál. Píšeš, že je řeč o jinotajích. Nerozumím. Ale nemusím rozumět všemu. Taky jsem teď našel, že Betula se překládá jako panna z Hebrejštiny, ale pendula jsem našel, našel jsem ve více jazycích ve významu kyvadlo. A proč by měl být podle tebe objímač stromů najivní? No a co, tak kdo objímá stromy, ať objímá. Vlastně každý si někdy nějaký strom obejme.

  4. dreamland: nějak nechápu já. V mém komentáři ty vidíš něco, co tam není (nějakou negativitu), ne naopak.
    Míza je sladká a prý se používala (nevím kde) jako léčivo a snad i sladidlo, podobně je tomu u javoru. Bříza je takzvaná pionýrská, průkopnická dřevina, tzn. objevuje se jako první tam, kde ještě ni nerostlo a uchytí se všude. Krajina na Sibiři je panenská, proto je plná bříz. Můj soukromý dojem tu je, že máš sice velké znalosti, ale málo čteš poezii, a tak nevnímáš básnicky. Pokud je chyba, že přidávám k latině a Keltům hebrejštinu, tak to je mi líto. Jestli se nepletu, tak tu všechny možné duchovní tradice do jednoho kotlíku tu míchá jistý Mirek a pak jiné poučuje. Mír.

  5. Nick
    Nevidím negativitu. Ani , co tam není, jen to, co tam je. Co neuvedeš na pravou míru nemůžecbýt chápáno jinak, než jak to napíšeš s ohledem na dosud uvedené. Když napíšeš, že zároveň, že je sladká a zároveň lituješ, že jsi větev řízl, tak to nedává smysl, pokud to nevysvětlíš. A myslet si můžeme jen to, co jsi uvedl s ohledem na dosavadní text. Ale teď teprve to dává smysl. Až jsi to doplnil. Vymýšlíš si, že málo čtu poezii. Proč to děláš. Neříkal jsem zda čtu nebo nečtu poezii a vyjadřovat se ti k tomu nebudu. Zda vnímám nebo nevnímám básnicky je tvoje domýšlivost. Nemyslím si , že bych měl velké znalosti. Nemusíš mi přehnaně lichotit, když do mě zároveň nesmyslně rýpeš. Pak si vymýšlíš,že má být chyba, že k latině přidáváš hebrejštinu. Neklaď mi slova do úst. Zamysli se nad tím, co a jak píšeš a nehledej viníky vymýšlením. Namísto toho bys mohl vysvětlit, jak myslíš tuto větu: „To jakoby značí spřízněnost s latinsky pojmenovaným panenským stromem, jakým bříza je.“
    Co značí spřízněnost s jakým stromem – jak latinsky pojmenovaným, neuvádíš.

    Však se neptáš a hned něco podsouváš. Já viníky nehledám. Z mé strany je mír, raději ten mír ukaž ve svých slovech. Aby bylo možné pochopit, co kterou větou konkrétně sděluješ.

  6. Děkuji za článek. :-) Zrovna se stromům ve Starším futharku intenzivně věnuji skrze podnětné narážky na to, že Yggdrasil ve skutečnosti nebyl jasanem ale při nejmenším původně tisem. Ve Starším futharku jsou právě jedinými stromy bříza a tis, které jsem vždy vnímala kontrastně, ale ne protichůdně, spíše jako doplňující se síly, jako dvě strany jedné mince. Ten jasan je později v runách také, v pozdějším Anglosaském futhorcu se čtvrtá runa pro Ásy roztrojila, jedné třetině zůstal původní význam a ze dvou nových run byl jasan a dub. Když to srovnám s keltskými mystérii která sestávají ze tří levelů a že každý z těchto úřadů měl svůj „totemový“ strom, bardové břízu, ovatové tis a druidové samozřejmě dub… zdá se mi to příliš náhodné ačkoliv přirovnat to k runovým mystériím z jiné byť blízké kultury je děsně zjednodušující a nepodložené. Nicméně když tu myšlenku rozvedu, bříza je dárkyně života, tis je branou smrti – ale také znovuzrození, a dub symbolizuje moudrost, které učeň nabyl když úspěšně prošel duálním cyklem života a smrti. Kdo ví, jak to měli Germáni, ať už ti západní nebo severní…

  7. Nick, dreamland: prosím, nehádejte se :) V článku sice o pití březové mízy nepíšu, ale dělá se to. Hlavně teď zjara, než strom obraší listím, je možné do kmene břízy zatlouct kovovou trubičku a načerpat ze stromu mízu nasládlé chuti, která je plná blahodarných látek a vitamínů.
    Betula je latinský název pro břízu. Proto Nick odkazoval na hebrejštinu, kde by toto slovo mělo znamenat panna. O této spojitosti jsem netušila :)

  8. Lif: moc díky za doplnění zajímavých informací :)

  9. Lumenn, to jsem taky pochopil, ale nepochopil jsem, co chtěl říci tím : “ To jakoby značí spřízněnost s…“ Kdyby to řekl rovnou tak jak říkáš, bylo by něco k tomu jasné hned. Já se s ním vůbec nehádám. Jen jsem chtěl, aby to nějak doplnil. Bylo tam pár neznámých a nevím jaké „jinotaje“ myslel, ale nevadí mi , když tam ty neznámé zůstanou. Ani neřeším kopce H. nebo místo R.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *