proč je svět stále lepším místem

7 důvodů, proč je svět stále lepším místem

Všude kolem, na sociálních sítích, ve zprávách v televizi i na internetu, v rozhovorech mezi lidmi, narážíme na hrozné věci. Děsíme se odcizení, techniky, konzumu i ekologických katastrof. Děsíme se farmaceutického byznysu i nemocí, lidské zloby i vlastní samoty. Děsíme se politiků, státu, válek a teroristů. A děsíme se tím vším navzájem. Strach je všude kolem nás.

Jenomže to, na co myslíme a čím se zabýváme, roste. Proto bychom se měli čas od času zastavit a najít raději to, co je dobře. A tak jsem vám, věrna myšlence Poslů světla, sepsala 7 důvodů, proč je svět stále lepším místem.

 

1) Zahrádky, kam se podíváš

Před několika lety moje babička s povzdechem zatravnila poslední zeleninové záhony u domu s tím, že nás mladé už obhospodařovat zahrádku nebude bavit. Zdálo se, že český zahrádkářský ráj to na pohled to má spočítané. Jenomže nemá – zahrádkaření je trendy víc, než za bolševika.

Snad všichni mladí, které znám, si pěstují za okny aspoň bazalku a mátu, ti šikovnější přidávají rajčata, papriky, bylinky. A všechny vnučky mé babičky (tedy já, moje sestra a sestřenka) na svých vlastních zahradách pěstují o sto šest. Tuží to ducha a prospívá zdraví. A nic nepotěší člověka tolik, jako když se zakousne do vlastnoručně vypěstované plodiny:)

zahrádky

 

2) Pro mě bez éček, děkuji

S trendem pěstování všemožné zelené havěti souvisí i trend zdravé výživy. Každý druhý už dnes řeší, jestli potraviny, které kupuje, neobsahují zdraví škodlivé látky, jestli jsou prosty živočišných produktů či lepku a rafinovaného cukru.

Ačkoli nejsem zrovna milovníkem módních výstřelků, z tohoto mám upřímnou radost. Pokud je v módě jíst zdravé, chemií nedotčené potraviny ideálně z vlastní zahrádky, namísto limonád svlažovat rty vodou s citronem a zajímat se o to, co do svého těla cpu, pak jenom houšť a větší kapky:)

zdravé

 

3) Kopřivový čaj, třikrát denně

A i třetí bod se týká zdraví – ve chvíli, kdy spotřeba antibiotik na hlavu dostoupila vrcholu, se lidi (konečně!) zamysleli. Čím dál víc si uvědomujeme, že prášky nevyřeší úplně všechno a více se obracíme nejen ke zdravějšímu způsobu života, ale i k přírodním látkám, zejména bylinkám.

I v ordinaci vám mnoho lékařů jako první doporučí přírodní preparáty a chemie je až jejich druhá volba. Bylinkové směsi, oleje, tinktury a kapky seženete v každé lékárně. Dají se objednat i na internetu a knih o bylinkářství najdete v každém knihkupectví celé stohy. Ač se to ve světě plném dálnic a počítačů nemusí na první pohled zdát, příroda nás beze sporu vábí zpět.

bylinky

 

4) O víkendu seminář jógy, v úterý automatická kresba

Kdo v devadesátých letech dělal cokoli, co jen zdálky zavánělo esoterikou, byl divnej. Ještě před deseti lety by si vysloužil minimálně zdvižené obočí a vtípky na Harryho Pottera. Zkuste dnes projít centrum jakéhokoli města – na všemožná relaxační a duchovní centra narazíte skoro všude.

Ne, že by vám v každém nabízeli skutečně kvalitní služby, ale je to ohromný posun společnosti směrem k duchovnu, k vlastnímu nitru a touze se vzdělávat i v této oblasti. A ve chvíli, kdy to už není tabuizované ani zesměšňované, to začíná mít čím dál větší vliv na jinak upracované a vystresované lidi.

jóga

 

5) Svědci občanské společnosti, máte chvilku promluvit si o novém zákonu?

Už je to hodně dávno, kdy byla tak silná občanská společnost, jako dnes. A možná takhle silná nebyla vůbec nikdy. Existuje bezpočet sdružení angažovaných lidí, kteří pořádají akce, demonstrace, přednášky, diskuze, sepisují petice, píší články…

Na každý společenský problém existuje alespoň jedno sdružení, které se mu věnuje a pomáhá ostatním, kteří na něj narazili – je pokryta problematika drog, postižených lidí, předčasně narozených dětí, starých a nemohoucích, ale taky boje proti rostoucí byrokracii, práv spotřebitelů nebo obětí trestných činů. Aktivních lidí je spousta a vyhledat je lze pár kliknutími.

spolky

 

6) Tak jsme bosí, no a co

Když mě před deseti lety chytlo chození bosky, byla jsem úplný exot. Lidi na mě pořvávali rádoby vtipné hlášky ve stylu: „Slečno, zapomněla jste si boty.“

Včera jsem potkala týpka, jak si kráčel bosý po ulici a lidé mu nevěnovali jediný pohled. Proč taky – lidí, co chodí v létě bosí, je čím dál víc. A je to dobře – zlepšuje se tím klenba nohy, masírují chodidla a zlepšuje krevní oběh. A pro ty, co se bojí střepů, existují i tzv. bare foot boty, díky nimž můžete pocit naboso zažít i obutí.

bosé nohy

 

7) Tady jsem si dovolila, článeček z vlastní zahrádky

Když jste dřív chtěli, aby o vás někdo věděl, když jste chtěli svoje názory přednést světu, čekala vás zdlouhavá cesta s nejistým výsledkem. Vnucovat se novinám, tisknout letáky, distribuovat vlastní časopis… Vše bylo nákladné a stálo na hliněných nohách.

Dnes stačí párkrát kliknout a odkukoli na světě můžete psát – a to o čemkoli. Ať už vás štve vláda, pečete vynikající preclíky nebo chcete sdílet své zkušenosti z cestování po Srí Lance, během pár vteřin to můžete dostat na internet, kde si to může přečíst v podstatě kdokoli na světě, vládne-li vaším jazykem. A nepadne kvůli tomu jediný strom:)

spolky

Jistě – všechno má zatím své mouchy. A možná se nepohybujeme kupředu tak rychle, jak bychom mohli. Ale když tyhle střípky lepšího světa kolem sebe vidím, dělají mne šťastnou a vlévají mi do žil naději.

A z naděje a štěstí se přeci musí zrodit jenom krásná budoucnost, ne? :) Tak schválně – na kolik dalších důvodů, proč je svět stále lepším místem, přijdete v komentářích?

Lúmenn

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu tento web. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.

More Posts

5 thoughts on “7 důvodů, proč je svět stále lepším místem

  1. Jasně, tak to je.
    Nejvíc mě zaráží lidi, kteří neustále brojí, nebo málem i zbrojí, proti tomu, co je štve a snaží se vytlačit flintu, která je zatím za opaskem, svojí již namířenou flintou, nebo rovnou palbou. Předkládáním a vnucováním úchylek, jejich předváděním a prožíváním, vytlačit úchylku. Vybojovat bojem mír tam, kde se nepokusili o mírová setkávání. Vykřikovat informace, které vlastně nejsou ani prověřené.

    Nelíbí se mi chování lidí, kteří nutí druhé lidi odhalovat soukromí, aby to bylo pak napadáno a překrucováno. Považuji za hloupé, když někteří jsou dohnáni někým v hovoru, tam , kde ho chce ten někdo mít a v tu chvíli odchází, nebo mění téma a vytváří si cílený špatný úsudek, když neponechá člověka dopřesnit vyjádření, dokončit větu. Nebo nepoloží upřesňující otázku.
    Zkrátka někteří lidé chtějí cíleně ty druhé lidi porazit, převálcovat, a jak se říká, zlomit jim vaz. Aniž by je zajímalo, komu ten vaz lámou.
    Společenský efekt je pak takový, že se lidé vzájemně porážejí, podrážejí a nakonec jsou všichni poraženi a loď je potopena. A jaká loď. No přece ta, na které se všichni společně plavili.

    Společenství je k tomu, aby pomáhalo objevovat společné hodnoty. Krásy kolem nás. Je pravdou, že nelze opomenout ani vzájemné poučení o tom, jaká mohou být rizika. Ale nacházet konstruktivní společná řešení, tak ,abychom do příkopy nevjeli a kdyby to přece jen sklouzlo, tak abychom nacházeli způsoby, jak se dostat zpět na cestu.

    Uvědomit si, co společně chceme, proč jsme tady na zemi. A že každý z nás lidí, je součástí velkého organizmu lidstva, přírody a vesmíru. Copak by se někdo vysmíval své ruce, kdyby se mu zlomila? Copak by někdo zůstal lhostejný ke svému žaludku, kdyby dlouho kručel?
    Dal by někdo svému dítěti sníst lejno? Ta láska začíná vůči sobě samému, vůči blízkým. Pak se rozšiřuje na další a další tvorstvo. A na tom principu svět žije.

    Jsou takoví lidé, o kterých se zmíním v dalším souvětí, a kdo je někdy delší dobu vedle sebe měl, třeba pracovně, že nějakou dobu musel, tak má zajímavou životní zkušenost a již něco prohlédl.
    Takoví lidé, kteří třeba kopou do věcí kolem, někdy i do živých bytostí. Neustále nadávají na svět, vše hodnotí z té negativní stránky. Už mezi dveřmi víte, že první, co řekne, bude něco podobného , jako slovo „špatně“.
    Vidí jen ty katastrofy, dá si práci vyhledávat především to špatné, i v těch situacích , kdy to objektivně špatné není. Zkresluje, překrucuje, vytrhává z celku a ze smyslu. Nehodnotí a nemá vůli hodnotit všechny skutečnosti, ve vztahu k tomu, co si již předem bere do hlavy za výsledek svého pohledu. Který je jaký jiný, než optikou, že je vše špatně, lidé jsou špatní , nebo špatně něco říkají či chápou, nebo vidí. Nevysvětlíte takovým lidem nic. Jen ztrácíte energii, která jde do záchodu. V lepším případě vy jako pozitivní člověk to berete jako vojenské cvičení k sebezdokonalení. Nebo se na to podíváte pohledem člověka, který se na to dovede podívat tak, že některá díla se jednorázově spotřebují a zůstane jen vzpomínka a vlastní posun ke zlepšení dovedností.

    Konec hnojiva a nyní k vlastním květinám.
    Jsme lidé tvořiví a potřebujeme se vzájemně motivovat a povzbuzovat k tvoření dobrého, co nám přináší dobré plody. Laskavou spoluprácí vytláčíme ze života chmury, pro které není již dál místo. Vypěstováním dobré zralé černé, červené a bílé ředkve již nemusíme tolik řešit ty nekvalitní, které jsou nám předkládány. Dobře vypěstované dýně k snědku, vytlačí dovážky helloween dýní , kdo ví odkud.

    Netřeba řešit pořád strašáky, když si můžeme přivonět ke krásné slunečnici.
    Systémy jdou tím směrem, že všechno bude hodně elektronické a prosíťované. Už to tak vlastně je. Dané to bylo už před více lety. Vím to už leta, že to tak bude a jen občas narážím na zastaralost, která mi nevadí, pokud je lidská a je něčím přírodně přívětivá.
    Jen jediné, co se vychytává, aby s lidmi nemohli manipulovat obrazně, malí a velcí Rumburaci. Ti, kdo si uzurpují právo vládnout elektronickým systémům a ty ostatní potlačovat, ale to je již na ústupu. A cokoliv uděláte na internetu, budete moci vzít zpět. Už takové systémy jsou. Virtuální svět bude v principech svobody podobný skutečnému světu.

    Jsme zde proto, abychom si vyměňovali své poznatky a pomáhali si k vývoji k lepšímu komfortu pro nás, pro společnost, abychom prožili tvořivou lásku a společenství.
    Automatizace začíná být naším pomocníkem, nebude nás vyřazovat, ani zotročovat, nebude nás přetěžovat a komplikovat běh každodenních činností. Jde vždy o to, jak se ke všemu postavíme jako jednotlivci a celé kolektivy.

    Nezvítězí ani imperialismus, ani ten starý komunismus. Bude nová společnost, která se již vyvíjí. Kde se sdílí poznatky a přestože budou někteří služebníci služebníků stále voleni do organizačních složek, na všem se budou více podílet lidé, každý člověk. Je potřeba začít už u výchovy, aby lidé byli připraveni. Neboť každý systém selhává kvůli osobnosti jednotlivců, blokování spolupráce, blokování porozumění a přirozeného vzájemného toku informací.
    Tam kde voda neteče vzniká zákal, sucho a chladný truc. Tam kde energie neteče, vzniká přepětí a pak šlehají blesky a bouchají hromy.
    Lidé potřebují energeticky spolupracovat, vyvažovat společnost , harmonizovat. A na tom se stále více pracuje. A to se podaří.
    Skleník napomůže k rodinné chuti při jídle: https://www.youtube.com/watch?v=ob32KAE3nOg

  2. Jenže s tou blížící se ekologickou krizí je to pravda, je to záležitost celosvětově rozjetá tak, že následky prostě budou a možná velmi drsné. Řeší se to snad nějak zásadně celosvětově? Tak, aby to přinášelo výsledky? Vymírající živočichové, prognóza nedostatku pitné vody, stoupající hladina moří, znečištění moří, vzduchu, ubývající pralesy, kritické sucho v některých oblastech, navíc k tomu počet lidí na světě stále roste. Ty věci, co tu uvádíš, jsou oproti tomu jako plivnout do oceánu.

  3. Dávám body a hlasuji pro Andreu. A dodávám, ať je doba jakákoliv, můžeme si dělat radost a žít každý , jak umí a to bude mít společně vliv na celek. Jedna věc je, všimnout si, co je potřeba zlepšit a druhá věc je, pouštět se do řešení a nezapomínat žít a vidět východiska. Ani jedno se nedá vynechat. Každá buňka organizmu má své možnosti žít a podpořit život celého organizmu a je potřebná.

  4. Luz: je to pravda, ale tím, že na to budeme pořád myslet a bát se, toho moc nevyřešíme. Důležité je začít u sebe a dělat vše, jak nejlépe dovedeme, pro planetu i naše zdraví. A děje se to ve velkém, vidím to všude kolem sebe. Lidé konečně dozráli ke změně a nezbývá než doufat, že máme ještě čas vše spravit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *